Článek
„Jsme 20 metrů od pláže a nemůžeme na ni, už jsem pomalu zapomněl chodit,“ popsal zoufalý Marcelo Escalante García. Tento dvaapadesátiletý chilský šéfkuchař tráví už přes 50 dní na lodi o rozloze 48 metrů čtvereční s manželkou, jedenadvacetiletým synem a dvěma Guatemalci.
Není to dovolená v Karibiku, ale noční můra. Přitom původně to dovolená být měla. Chilská rodina vyrazila na moře z guatemalského přístavu Livingston 10. března, kdy sice už Itálie vyhlásila kvůli koronaviru celostátní karanténu, ale v Latinské Americe ještě nákaza obavy nevyvolávala. Za týden ale bylo všechno jinak.
„Když jsme chtěli zakotvit v honduraském přístavu La Ceiba a nakoupit zásoby na další plavbu, už nás tamní úřady na pevninu nepustily,“ popsal začátek problémů Escalante. Honduras totiž 15. března uzavřel kvůli koronaviru své hranice, včetně námořních.
I přes zdravotní prohlídku hygienička vylodění zakázala
Tehdy se navíc zhoršilo počasí, byl silný vítr a vysoké vlny. „Začal jsem vysílat nouzový signál, protože jsem měl obavy, že nás vítr zatlačí na skalnaté pobřeží,“ vzpomněl na krušné chvíle chilský šéfkuchař. Až po pátém tísňovém volání k nim dorazila pobřežní stráž, která jim ale řekla, že na pevninu nesmí a ať to zkusí na ostrově Roatán, vzdáleném od pevniny asi 70 kilometrů.
Když dorazili k ostrovu Roatán, odpověď byla více méně stejná: cizinci na ostrov nesmí, protože se tam zatím nepotvrdil ani jeden případ nákazy koronavirem. A ani po osmi týdnech na moři, kde jsou přitom v dokonalé karanténě, je místní úřady nenechaly vylodit.
„Připlul k nám i lékař z ostrova, který nás prohlédl a dal nám potvrzení, že jsme zdraví. Hlavní hygienička ostrova naše vylodění ale zakázala,“ uvedl zoufalý Chilan. „Starostka ostrova řekla, ať plujeme zpátky na moře. Všechny přístavy v Hondurasu jsou ale zavřené, kromě toho máme poškozenou plachetnici,“ dodal.
Dlouhý pobyt se už projevuje na psychice
Tolik dní na moři by chilská rodina nepřežila nebýt pomoci jejich krajanky. "Přežíváme díky jedné Chilance, která žije na ostrově. Přivezla nám košík fazolí, mouky, vajíček, čerstvého ovoce a také hygienické potřeby," řekl Escalante. Dodal, že porce jídla pečlivě odměřují a šetřit musí také s pitnou vodou. Na hygienu i čištění zubů používají vodu z moře.
Sto tisíc námořníků bez země na obzoru. Lodě nemohou do přístavů
Chilan uvázlý na plachetnici v Karibiku také uvedl, že už žádal o pomoc honduraské i chilské úřady. „Ale nikdo mi neodpověděl, koho zajímá pět lidí na plachetnici,“ posteskl si Chilan. Dlouhý pobyt na lodi bez perspektivy vylodění se začíná odrážet i na duševním zdraví posádky.
„Celý den tu sedíme, nemáme co dělat, můžeme si jen zaplavat kolem lodě. Zmocňuje se nás vztek i zoufalství,“ popsal Marcelo. Dodal, že mu už také došly úspory. „Lidé si myslí, že kdo má plachetnici, je milionář. Ale to není náš případ. Nabídl jsem už k prodeji tuhle loď tady ve Střední Americe, abychom měli na návrat domů. Ale pokud se během pár dní nikdo neozve, vyrazíme s plachetnicí, i když je poškozená, směr Chile,“ dodal.