Článek
Mohou aktuální opatření něco změnit?
V BISOP jsme vydali situační zprávu začátkem listopadu, která identifikovala tři oblasti, kde je možné pandemii brzdit: práci, školu a volný čas. Nová opatření z minulého týdne tyto oblasti do určité míry reflektují, ale měla přijít dřív.
Testování na pracovištích je krok dobrým směrem, ale zároveň tam teď platí výjimka, že kdo nechce, se testovat nemusí, když pak bude mít v práci celý den nasazený respirátor. Takové výjimky pak celé opatření činí těžko vymahatelným.
Ve školách, kde se teď ukázalo, že je případů opravdu hodně, by se mělo testovat častěji.
Bez dalších opatření hrozí zahlcení nemocnic, varuje odborné sdružení BISOP
Účinnou strategií, jak se vyhnout úplnému zavření tříd, je tzv. test-to-stay, což používají třeba ve školách v USA, kdy do karantény jdou vždy jen ti s pozitivním testem a zbytek třídy se pak testuje každý den, a dokud jsou negativní, mohou ve škole zůstat. Modelováním efektivity test-to-stay oproti karanténám pro celou třídu se teď zabývají kolegyně a kolegové z BISOP.
Omezování kontaktů ve volném čase je v nových opatřeních také, ale jestli opatření budou opravdu fungovat, ve výsledku závisí na míře dodržování ze strany veřejnosti. Například podle posledních dat výzkumu agentury PAQ jen 40 procent respondentů praktikuje většinu preventivních doporučení, jako je nošení roušky nebo sociální distancování.
Budí ve vás naději stínová vláda Petra Fialy (ODS) se svými předběžnými návrhy? Obejde se bez plošných zákazů či povinného očkování dalších skupin?
Celková situace se dost rychle mění, takže počkám na to, co bude nová vláda reálně zavádět.
PŘEHLEDNĚ: Nové covidové kompenzace
Nastupující vláda se spoléhá na chirurgické řezy a na domluvu občanům. Vystačí si s tím, nebo bude muset udělat plošná opatření a tvrdě vymáhat očkování?
To asi záleží na tom, jakou formu domluvy zvolí. Rozhodně bude potřeba nějak rizikovost kontaktů snížit. Otázka je, jak se rozhodnou to udělat. Myslím si, že zásadní je, aby se nová vláda opírala o strategie, které jsou podložené daty.
Co je třeba udělat ihned?
Vyšší proočkovanost by byla výborná. Teď v krátké době se mohou projevit hlavně třetí dávky očkování. Tam z dat víme, že je efekt rychlý a spolehlivý. Dále pak omezování rizikových kontaktů. Bohužel selektivní omezování kontaktů skrze trasování momentálně nemá dostatečné kapacity.
V předminulém týdnu se podle reportů Chytré karantény do 24 hodin dařilo vytrasovat jen 26 procent pozitivních případů a situace se od té doby nezlepšila. To jinými slovy znamená, že rizikové kontakty zbytku případů se třeba vůbec nedozvědí, že jsou rizikové, anebo se to dozvědí až s velkou prodlevou.
Lidé s vakcínou Janssen se mají nechat po dvou měsících přeočkovat, vyzvalo ministerstvo
V takové situaci je tedy buď potřeba navýšit kapacity trasování, anebo zvolit jinou strategii, jak kontakty omezit. Klíčová bude také forma komunikace ze strany vlády, která by měla cílit na zvýšení míry dodržování preventivních opatření širokou veřejností.
Ve středu bylo hospitalizováno s covidem 6561 osob. Loňský vrchol byl v půli března s 9551 pacienty. S tím lze před Vánoci počítat?
Část populace je momentálně chráněná před hospitalizací díky očkování, což loni na jaře ještě nebylo. To je, proč je nyní nižší počet hospitalizací v poměru k celkovému počtu případů. I tak jsou celkové počty případů nyní mnohem vyšší než v jakékoli předchozí vlně, takže ve výsledku se dá předpokládat více lidí s vážným průběhem.
S takovými počty případů se mění i hranice toho, kdo se dostane do nemocnice. Pokud se kapacity nemocnic nějakým způsobem zásadně nenavýší, tak se počty hospitalizací budou spíše pohybovat kolem podobných čísel jako na jaře na vrcholu epidemie.