Článek
Ze snímků, které Právu poskytl Jáchym Brzezina z brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu, vyplývá, že v období od 16. března, kdy byla v Česku vyhlášena karanténa, do minulé středy byly koncentrace výrazně nižší než ve stejném období před rokem.
SPECIÁL: COVID-19 | Vše o nákaze, rady a tipy, jaké jsou příznaky

Na mapě je jasně vidět, že dříve výrazně červené oblasti ukazující vysoké koncentrace emisí nad Prahou, Ostravou či severními Čechami se jednak zmenšily, jednak je barva světleji růžová, což znamená o něco lepší vzduch.

Koncentrace NO2 na území České republiky v roce 2019
Zajímavé je také to, že loni ve stejném období jsou na mapě vidět načervenalé oblasti většího znečištění například i u měst jako Plzeň, Olomouc nebo Brno. Tyto skvrny nyní z mapy zmizely a splývají se žlutozelenou barvou nižšího znečištění.
Meteorolog vycházel ze snímků družice Sentinel-5P Evropské vesmírné agentury. U velkých průmyslových aglomerací například v Německu nebo na severu Itálie je vidět ještě dramatičtější zlepšení kvality ovzduší, než tomu bylo v tuzemsku.
Kombinace s počasím
„U map Evropy či světa je velmi dobře vidět markantní pokles, a to zejména ve městech a průmyslových oblastech. Zde můžeme takřka s jistotou říct, že se nejedná pouze o výkyv v důsledku odlišných meteorologických podmínek. Navíc je vidět, že k poklesu došlo zejména v nejznečištěnějších oblastech v zemích přijímajících opatření,“ řekl Brzezina.
Koronavirus pročistil ovzduší

U Česka podle něj jde zřejmě o kombinaci důsledků nouzového stavu a dalších vlivů počasí, jako je oteplování, srážky a vítr. Přesnější analýzu s pomocí dat z pozemních měřicích stanic chystají odborníci až po ukončení mimořádného stavu.
O dopadech karantény na ovzduší píše také analýza ČHMÚ, za kterou stojí vedoucí týmů z Brna, Prahy a Ostravy. Ta ale vychází jen z březnových údajů. Zpráva naopak upozornila, že imise drobných prachových částic po zavedení nouzového stavu stouply. Tady zřejmě převážil vliv momentálních rozptylových podmínek a vání větru z písečných oblastí.
Z mapy počtu nakažených v ČR ční dva regiony. Příčiny jsou odlišné

V některých oblastech, třeba na Kladensku, zaznamenali také určitý nárůst pevných částic z lokálních topenišť v souvislosti s tím, jak lidé zůstávají více doma a topí.
K celkovému obrazu pak odborníci připomněli, že v Česku je kvalita ovzduší například oproti Číně a severní Itálii za běžných časů příznivější, takže rozdíl není tak dramatický jako u zmíněných států. Na rozdíl od těchto zemí také v Česku nebyl významně omezen provoz elektráren nebo tepláren.