Vracející se Ukrajinci berou hranici útokem

Tisíce lidí se přitom pěšky vydaly k hranici ze strachu, že uváznou v cizině. Reagovali tak na čtvrteční prohlášení prezidenta Volodymyra Zelenského, že „země si musí vybrat mezi krajany v zahraničí a občany uvnitř země“.

Polská média zveřejnila snímky, na nichž se ohromná fronta táhla několik kilometrů podél silnice k přechodu Korczowa. „Lidé stojí velmi těsně vedle sebe, hlava na hlavě,“ napsal portál wyborcza.pl. „Bojí se, že se nestihnou vrátit. Křičí, prosí o vodu a říkají, že se k nim chovají jako k dobytku,“ citoval muže z fronty.

Obtěžkáni zavazadly a namačkáni jeden na druhého mnozí čekali celý den v chladném počasí na silnici, než pro ně pohraničníci poslali autobusy. „Na hranici je peklo. Všichni se strkají a nadávají. Nikdo nedodržuje odstup. Většina lidí je bez roušek, nikdo nic nekontroluje. Karanténa je k ničemu,“ popsal situaci portálu Strana.ua řidič ze Lvova.

Ukrajinské úřady poslaly pro turisty letadla, vlaky i autobusy. Lidé, kteří měli v zahraničí práci, však s návratem otáleli v obavách, že o ni přijdou. V Polsku je přitom asi půldruhého milionu tzv. zarobitčanů, kteří mnohdy nemají potřebné doklady, a prohlášení prezidenta je vyburcovalo k rychlému odjezdu. „Ocitli jsme se před těžkou volbou: mezi občany, kteří jsou v zahraničí, a bezpečností čtyřiceti milionů občanů uvnitř země,“ přiznal Zelenskyj.

Krajanům, kteří se nestihnou vrátit, vzkázal, že se o ně postarají diplomatické mise a krajanské spolky. Neřekl přitom, že se mohou i později vrátit autem nebo pěšky. Spustil tak lavinu návratů lidí, kterým pohraničníci sotva stačili měřit teplotu. „Lidé berou hranici útokem. Přechod není připraven na takový nával,“ přiznal jeden z pohraničníků novinářům.

Experti i politici přitom varují, že se situace může vymknout kontrole, pokud vláda nenařídí tvrdé restrikce. „Nikdo netuší, v jakém stavu se lidé vracejí do vlasti, a testy, stejně jako roušky či dezinfekce, v zemi chybí,“ upozornil analytik Vadym Karasjov. Úřady sice vyhlásily už 11. března karanténu a po dvou týdnech nařídily „nouzovou situaci“, avšak opatření nejsou jednotná a jednotlivé regiony si je regulují podle svého. Četné služby i podniky jsou v provozu a nošení roušek není povinné.

Epicentrem koronaviru se stala Černivecká oblast, odkud za prací do zahraničí jezdí tisíce lidí, podobně jako z dalších západoukrajinských oblastí. Mnozí přitom pracují v Itálii a prvním nakaženým byl muž, který se odtud vrátil počátkem měsíce. Rodák z asi pětitisícové obce nakazil celou rodinu. „Po vyhlášení karantény se lidé masově začali vracet domů. Přivezli nejen vydělané peníze, ale i koronavirus,“ popsala televize TSN situaci v obci Kolinkivci.

Lidé mají obavy, že nemocných může být daleko víc. Mnozí se ale o symptomech prý bojí mluvit. „Polovina vesnice sedí zavřená doma,“ tvrdí Leonid.

Portál Ukrajinská pravda upozornil, že v Itálii je legálně přes 230 tisíc Ukrajinců, z nichž většinu tvoří ženy nad 60 let. Pracují zejména v domácnostech jako ošetřovatelky starších lidí a jako uklízečky. Přes 40 tisíc jich je v Lombardii, oblasti nejvíce postižené koronavirem.