Článek
V Praze vyjíždí záchranná služba k lidem s potvrzeným onemocněním covid-19 nebo těm, u nichž je důvodné podezření na tuto nákazu, ve třetině případů, v Královéhradeckém kraji je to čtvrtina. Celkový počet výjezdů záchranářů v Chebu v lednu vzrostl proti minulému roku o 96 procent. Na dispečinku pražské záchranné služby odbaví až osm set hovorů denně, jejich náplň se v posledních měsících změnila.
„Na jaře se lidé báli, hledali informace, volali, aby měli jistotu, že se jim dostane péče. Nyní volají, že už to prostě doma neudýchají,“ řekla Právu Jana Poštová, mluvčí pražské ZZS, jejíž posádky denně vyjíždí až 370krát.
Snažíme se zabránit přetížení nemocnic, tvrdí záchranář
„Pro naše operátory a operátorky i lidi existuje jednoduchá poučka. Není-li člověk schopen doříct větu na jeden nádech, jde o závažnou dušnost. Nyní záchranáři jezdí pro lidi v horších stavech, než tomu bylo dříve během pandemie. Trpí závažnými dechovými obtížemi,“ popisuje Poštová.
„Nejhorší stavy, ke kterým vyjíždíme, jsou pak zástavy. Po zástavě dechu následuje zástava srdce a pacient se ocitá v klinické smrti. Záchranáři po příjezdu okamžitě resuscitují. Není to úplně běžné, ale stává se to. Samozřejmě my nevíme, kdy je důvodem zástavy covid. K tomu je také třeba říct, že časově jsou výjezdy ke covidovým pacientům náročnější,“ dodává Poštová s tím, že pražský osmiminutový dojezdový průměr k nejzávažnějším případům se protáhne kvůli ochranným prostředkům zhruba o minutu.
Na JIP vozí mladé, jinak zdravé
Výrazně větší zátěži čelí záchranáři i v pandemií těžce zasaženém Královéhradeckém kraji (KHK). „Proti stejnému období minulého roku máme denně o čtyřicet výjezdů více. A to nejezdíme na hory k úrazům. Tedy jsme na 187 výjezdech denně a z toho 25 procent zásahů je u covidových pacientů,“ dokládá Ivo Novák, mluvčí záchranné služby KHK, a popisuje nezvyklé situace, kterým musí záchranáři v terénu čelit.
Očkování zabírá. Počty nakažených zdravotníků a sociálních pracovníků klesly
„I my vozíme stále mladší ročníky s těžkým průběhem onemocnění covid-19. Transportujeme je se závažnou dušností. Nejmladší pacienti jsou sedmdesáté ročníky. Stále častěji se také setkáváme s domácími úmrtími. A to i u padesátníků. Jen minulý týden to bylo čtrnáct domácích úmrtí. Průměrný věk zemřelých byl 64,5 roku,“ dodal Novák s tím, že přesnou příčinu úmrtí záchranáři neřeší.
Stejnou zkušenost mají v Karlovarském kraji (KVK). „Případy těchto úmrtí sledujeme. Stejně tak vozíme i my mladší ročníky v těžkých stavech rovnou na jednotky intenzivní péče. A to u nich není ani žádná přidružená nemoc,“ popsala situaci Právu Petra Bakurová, mluvčí záchranářů KVK, s tím, že nejvíce operátory děsí, jak strašně rychlý náběh může covid-19 mít.
Blatný: V případě krize má být zastavena všechna neakutní péče
„Závažný problém, který vnímáme, je také ten, že na linku 155 volají lidé, u kterých nejsou ani patrné známky dušnosti. Nemají ani teplotu. Jen cítí slabost. Řekneme jim tedy, že to není na výjezd záchranné služby, ale jejich stav se pak rychle zhorší. Je to individuální, nelze říct, že je to vždy v řádu hodin. Ale pak nám volají například jejich příbuzní, my vyjíždíme a transportujeme je do nemocnice už v těžkém stavu.“
Záchranáři vozí pacienty do spádových nemocnic, nehledě na to, jaká je lůžková kapacita. „Kapacity v pražských nemocnicích docházejí. My se orientujeme podle údajů národního dispečinku lůžkové péče a vezeme pacienta nejblíže, kde je místo. Ale není-li jiné řešení, jedeme striktně do nejbližšího zařízení. Tam si ho musí převzít podle svých možností. Jestli si ta místa, kde je možné pacienty zanechat, vytvoří v čekárnách nebo jinde, je na nemocnicích. I to se bohužel už děje,“ dodává mluvčí ZZS Praha Jana Poštová.
Se sekundárními transporty pomáhají záchranářům soukromí přepravci. Do poloviny února převáželi z Karlovarského kraje každý den deset pacientů do nemocnic v jiných krajích.