Vojtěch: Trasovat už umíme, podzimu se bát nemusíme

Ve většině případů se to daří velmi dobře. Data to i ukazují. Vždy se mohou najít příklady, že někde něco nefungovalo, je to i o lidském faktoru a problémy být mohou, ale data ukazují, že výsledek testu dnes lidé většinou dostanou týž den. Šedesát procent z nich ví, jestli jsou pozitivní, do 24 hodin. Systém tedy ve většině případů funguje.

Někdy může být problém se zpožděním, pokud jde o odběr vzorku. To má vícero příčin, například není dostatečná kapacita, na čemž musíme zapracovat. Neplatí to, co se povídá, že chytrá karanténa je nefunkční. Systém funguje a zvládáme to. Kdyby ne, situace by byla mnohem horší.

Počet případů v Moravskoslezském kraji klesá a tamní hygienici výrazně využívali nástroje chytré karantény, dovolávali tisíce kontaktů přes systém Daktela. Jsme úplně jinde, než jsme byli v březnu nebo v dubnu.

Je jasné, že hygiena má za sebou nějaký vývoj, ale je to spíš otázka toho, že některé krajské hygienické stanice, které nemají tolik případů, tyto systémy nevyužívají. Když jim ale vznikne ohnisko podobné jako v Moravskoslezském kraji, využívat je začnou. Máme zde několik systémů, které nebyly vždy dobře propojeny, a hygieniky to trochu zdržovalo. Je to potřeba vyladit, aby to bylo rychlé a integrované, a v tom nám pomáhá i armáda.

Těch případů může být několik. Nařídit vyšetření může praktický lékař, ke kterému přijdu a řeknu, že mám příznaky. Lékař vypíše elektronickou žádanku, ve které dnes má i místo, kam mě pošle, v Praze je to například Ústřední vojenská nemocnice. E-žádanka jde do centrálního úložiště, člověk přijde na odběrové místo, v systému se odklikne, že proběhl odběr vzorku, a žádanka jde následně do laboratoře s odebraným vzorkem.

Negativní výsledek dostane člověk buď SMS zprávou, nebo přes webové rozhraní, do kterého se přihlásí. Pozitivní výsledek oznamuje praktický lékař nebo krajská hygienická stanice.

Nebo to probíhá tak, že hygienici trasují nakaženého, mají kontakty a posílají je na vyšetření. Vypsat e-žádanku mohou i hygienici. V některých případech, pokud s tím pozitivní člověk souhlasí, se využívají tzv. vzpomínkové mapy, které pomáhají nakaženému vzpomenout si, kde se pohyboval.

Vzpomínkových map zatím bylo v systému vyvoláno 600, což není velké číslo. Záleží to na dobrovolnosti. Využíváme data mobilních operátorů. V některých případech hygienici říkají, že to pomáhá, že si člověk díky tomu uvědomí, že byl v nějakém městě a mohl se tam s někým setkat.

Od 1. září bude funkční mobilní aplikace E-rouška 2.0., která dnes už funguje, ale zatím ne na všechny telefony. Ta zaznamenává kontakty lidí přes Bluetooth, pozná, s kým se člověk sešel a na jak dlouho.

Není to základ všeho, je to doplňková aplikace, trasování probíhá i tak. Může to být ale dobrý nástroj pro zrychlení trasování. Určitě bychom byli rádi, aby všichni tu aplikaci nainstalovanou měli. Zatím ji má kolem 250 tisíc lidí, což není vysoké číslo, ale pravda je, že E-rouška 1.0 nefunguje stoprocentně na všech mobilech, proto ji měníme. Od září už fungovat bude, a od toho si slibujeme, že si ji budou lidé více stahovat.

Plánujeme větší osvětu, aby lidé pochopili, že ta aplikace je nebude sledovat. E-rouška nesleduje, kde člověk byl, ale pouze propojení dvou telefonů. Budu tak vědět, že jsem se potkal s někým, kdo byl třeba nakažený. Nesbírají se data polohy a osobní údaje.

Nemůžeme vyřešit sto procent případů, ale situace se mění. Měl jsem schůzku se zástupci Seniorů ČR a jsme domluveni, že bychom dělali osvětu skrz jejich kanály. Oni sami se trochu čertili, když jsme se bavili o tom, že důchodci nepoužívají tyhle současné technologie, a říkali, že je to naopak, že dnes je jiná situace. Senioři chodí na počítačové kurzy, mají chytré mobily.

Určitě ne. Debatovali jsme o tom s Úřadem na ochranu osobních údajů, snažíme se s nimi komunikovat, ale princip je takový, že E-rouška bude na dobrovolné bázi. Věřím, že lidé pochopí, zejména na podzim, že tato aplikace dává obrovský smysl.

Obáváme se, že tu budou respirační choroby ve velkém, a do toho covid. Bude velmi těžké zjistit, kdo je covid pozitivní, a kdo není. Proto bude důležité rychle trasovat a aplikace nám v tom může dobře pomoci. Doufám, že ji lidé budou využívat. Neuškodí jim, naopak ochrání nás všechny.

Právě proto teď intenzivně pracujeme na tom, aby systém velmi dobře procesně fungoval. Pokud jde o ochranné prostředky, zadal jsem přímo řízeným nemocnicím, které jsou klíčové, aby měly v každém okamžiku krizovou zásobu na měsíc spotřeby, což plní. Pak zde probíhá nákup skrze Státní správu hmotných rezerv, určité kapacity má i ministerstvo vnitra. Jen teď už máme asi 75 milionů roušek. Všem nám je teď jasné, že ochranné pomůcky jsou klíčové, zejména pro zdravotníky.

Myslím, že to tak není. Vždy jsme v této souvislosti říkali, že již nechceme vypínat republiku a opatření, která se teď zavádí, jsou do značné míry preventivní. Pokud se někde nařídí nosit v rizikových prostorech roušky, je to prevence. Nikdo není schopen tu chorobu úplně zastavit, to je třeba si říci.

Teď už máme oficiálně potvrzené od Světové zdravotnické organizace, že virus není sezónní. Pokles v létě nenastal, nemoc stoupá celosvětově. Nošení roušek nemůže být označeno jako selhání chytré karantény, je to základní preventivní opatření.

Chytrá karanténa má za cíl rychle trasovat kontakty a vyhledávat je, ale žádný systém na světě není schopen tu nemoc zastavit, aby zmizela. S ní se musíme naučit žít a chránit rizikové skupiny, u kterých může mít fatální dopady.

To bych neřekl, v posledních týdnech a měsících jsme na ní velmi tvrdě pracovali. Pravdou je, že armáda má zkušenost s řízením procesů, mají na to týmy lidí. Ministerstvo zdravotnictví je spíše koncepčním, odborným orgánem. Spojujeme tedy síly, nevidím v tom žádnou rivalitu, naopak. Bereme to jako pomoc a rozhodně to není tak, že by chytrá karanténa předtím nefungovala.