Virus se už šíří rychlostí milion nakažených za sto hodin

Nejvíce infikovaných i obětí mají stále USA - 3,9 milionu nakažených a přes 143 tisíc mrtvých. Denní přírůstky jsou téměř stále na vzestupu a nepříznivý vývoj se týká 43 z 50 amerických států. Rekordní bilance úmrtí hlásí Texas a Arizona, v počtu nově nakažených zase „vede“ Georgie.

Americká zdravotnická zařízení už mají potíže s testováním: na odběry se stojí mnohahodinové fronty a jejich zpracování mnohdy trvá i více než týden. To podle expertů přispívá k šíření koronaviru, i když prezident Donald Trump stále tvrdí, že „v testování jsou USA nejlepší na světě“.

„Je v podstatě k ničemu mít výsledek testu, když ho dostanete po uplynutí více než 48 hodin,“ oponovala Leana Wenová, profesorka z Univerzity George Washingtona. Přesto se Bílý dům snaží škrtnout dotace na podporu testování ve výši 25 mld. dolarů (600 mld. Kč).

Brazílie, druhá nejhůře postižená země na světě, ohlásila už více než dva miliony nakažených. Indie je s jedním milionem infikovaných třetí na světě a v neděli popáté za sebou zaznamenala rekordní denní přírůstek nově nemocných. V obou zemích je ale podle expertů situace mnohem horší, protože málo testují.

Zatím si ale nikdo netroufl na tak dramatická čísla jako íránský prezident Hasan Rúhání, podle nějž se koronavirem odhadem nakazilo už 25 milionů Íránců. Prezident se při zveřejnění tohoto závratného čísla, které staví na hlavu všechny statistiky (oficiálně je v zemi 276 tisíc nakažených a zemřelo 14 tisíc lidí), odvolal na studii íránského ministerstva zdravotnictví. Varoval, že v nadcházejících měsících se v 83milionovém Íránu, nejhůře postižené zemi Blízkého východu, může nakazit dalších 30 až 35 milionů lidí. Letecké spojení s Íránem v neděli kvůli nákaze přerušilo Turecko.

Potíže se statistikami řeší také britská vláda, která oznámila, že pozastavuje každodenní hlášení o počtu nových úmrtí spojených s covidem-19, dokud se nevyjasní pochybnosti kolem evidence v Anglii. Reagovala tak na článek akademiků z Oxfordské univerzity, kteří tvrdí, že v důsledku špatné metodiky mohou být mezi oběti koronaviru započítáváni lidé, jejichž smrt způsobí zástava srdce či dopravní nehoda.

Časopis Nature pak upozornil na komplikaci, které při boji s koronavirem čelí lékaři ve vysokohorských oblastech, například v Ekvádoru, Bolívii či Peru. Při výrobě plicních ventilátorů, které v drtivé většině vznikají v „běžných nadmořských výškách“, se totiž nebere v potaz skutečnost, že lidé žijící ve vysokohorském prostředí potřebují pro podporu dýchání jiné parametry.

Podle časopisu ventilátory ve velehorách při testech dodávaly pacientům nevhodné množství vzduchu, které se od ideálního lišilo až o 40 procent. Navíc byly v těchto podmínkách mnohem poruchovější. Podle Nature žije ve vysokohorském prostředí zhruba 140 milionů lidí.