Hlavní obsah

Viroložka: Pomůžou represe, chytrá karanténa a nakonec vakcína

Právo, Ludmila Žlábková

Problematikou výzkumu virů se Vanda Boštíková (55), proděkanka královéhradecké Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany, zabývá celý profesní život, a to nejen v Česku. Působila i v USA nebo v Latinské Americe. Podle ní v současné pandemii pomohou jen důsledná protiepidemická opatření a vakcína.

Foto: Andreas Gebert, Reuters

Ilustrační foto

Článek

Nedávnou hrozbou byla například ebola, na niž umírá až 90 procent nakažených. Není to větší hrozba než nový koronavirus SARS-CoV-2?

Zásadní rozdíl mezi těmito dvěma viry je ve způsobu jejich přenosu. Ebola se přenáší kontaktem s nemocným, kontaminovanými předměty, což je v porovnání s virem šířícím se vzduchem přece jen jednodušeji kontrolovatelná záležitost. Ovšem také jen do jisté míry. Je rozdíl potýkat se s ebolou v izolované vesnici v hloubce tropického pralesa, nebo řešit epidemii eboly v mnohamilionovém slamu.

Pokud bude vakcína účinná a bezpečná, pak podle informací její cesta k rutinní aplikaci bude trvat zhruba rok.

Jaké je východisko ze současné situace?

Jsou jimi protiepidemická opatření a vakcína. Přede dvěma týdny byla v USA zahájena fáze I, testování očkovací látky mRNA-1273 proti Covid-19. Bylo očkováno 45 dobrovolníků. Pokud bude vakcína účinná a bezpečná, pak podle informací její cesta k rutinní aplikaci bude trvat zhruba rok.

V USA hrozí stejný vývoj jako v Itálii, připustil viceprezident

Koronavirus

Nemůže se zastavením pandemie pomoci příchod letních vyšších teplot?

Osobně bych důvěřovala v tuto chvíli hlavně chytré karanténě, preventivním a represivním epidemiologickým opatřením a posléze masivní očkovací kampani.

Proč se nový koronavirus tak rychle rozšířil prakticky do celého světa?

Svět se globalizuje, život zrychluje, vzdálenosti zkracují. Lidé se dostávají do blízkosti míst, v nichž žijí zvířecí hostitelé nebezpečných nemocí. Některé tropické druhy netopýrů a kaloňů jsou prokazatelnými přenašeči člověka ohrožujících vysoce nebezpečných nákaz, jako byla například epidemie viru Nipah v Malajsii 1999 a Bangladéši 2001, Hendra virus v Austrálii roku 1994, SARS 2003, ebola 2014 až 2015.

Jak je možné, že viry na samotné netopýry nepůsobí?

Po zvládnutí epidemie eboly v západní Africe je této otázce věnována řada studií. Faktorů je celá řada. Velmi krátce řečeno, jak netopýři, tak kaloni vykazují jedinečné imunologické a biologické adaptace, které je chrání před působením zmiňovaných virů.

Jakým způsobem mohou nakazit člověka?

Prokázaných přenosů je celá řada. Pokousání, poškrábání způsobené při odchytu zvířat nebo manipulaci s nimi, stejně jako jejich konzumace v syrovém stavu v některých oblastech světa. Obdobně je problémem jejich infikovaný trus. Jestliže tito létající savci loví hmyz v blízkosti dejme tomu farem chovajících vepře, pak přes netopýří trus ve výbězích velmi snadno infikují chovaná zvířata, jejichž konzumací se může následně nakazit člověk.

Tradiční čínské trhy, kde jsou vedle sebe na malých prostorách držena a nabízena k prodeji živá zvířata, včetně odchycených netopýrů, pak opět umožňují kontaktem, trusem infekci cibetek, bambusových krys a následně pak jejich konzumenta – člověka.

Někteří lidé věří, že současná pandemie je způsobená geneticky upraveným virem, který ať už záměrně, či omylem unikl z laboratoří.

Z mého pohledu jsou to hypotetické výroky a ty je nutno buď potvrdit, anebo vyvrátit. Exaktně.

Epidemie provázejí lidstvo od nepaměti. Ve starověku to byl třeba mor.

Stačí se podívat do historie, 12. století ovlivnily pravé neštovice, 13. století lepra, 14. století mor, o sto let později se rozmohl syfilis. V 16. století to byla úplavice, 17. století se potýkalo s tuberkulózou, 18. století s tyfem, 19. století s cholerou. Ve druhé polovině 20. století byl velmi často zmiňován virus HIV.

Čína je nejlidnatější zemí a čtvrtá největší, co se týče rozlohy. Lidé tu stále žijí ve velmi těsném kontaktu s domácím zvířectvem.

Intervaly od jednotlivých nákaz se ale v posledních letech zkracují. Proč tak často vycházejí právě z Číny?

Čína je nejlidnatější zemí a čtvrtá největší, co se týče rozlohy. Lidé tu stále žijí ve velmi těsném kontaktu s domácím zvířectvem. Navíc čínská stravovací kultura vychází z teze, že domácí živá porážka zvířat podmiňuje vyšší obsah výživných látek v mase. V souvislosti se současnou virovou pandemií pak hraje svoji roli fakt, že zde žije velké množství netopýrů, kteří jsou oblíbenou tradiční pochoutkou.

SPECIÁL: COVID-19 | Vše o nákaze, rady a tipy, jaké jsou příznaky

Koronavirus

Před pár lety objevili biologové v jižní Číně systém jeskyní s rozsáhlými koloniemi netopýrů. Pomocí molekulárně genetických metod u nich bylo identifikováno na 500 druhů virů. Jeden z nich byl takřka identický se současným Covidem-19. Výsledná publikace na potenciální nebezpečí i pro doletovou blízkost farem a vesnic upozornila.

Výběr článků

Načítám