Virolog: Covid neslábne, v létě k nakažení stačí menší dávka

Určitě to bude mít vliv. Zásadní roli hraje množství kontaktů, které mezi sebou děti mají. Samozřejmě pak mohou nakazit další členy rodiny. U naprosté většiny dětí však bude mít onemocnění mírný průběh, a navíc je nutno zvážit případné společenské dopady toho, kdyby školy zůstaly zavřené.

Vliv na efektivitu šíření viru má to, kde a jak se daný virus šíří. A koronavirus je respirační virus, který se většinou šíří v uzavřených prostorech, kde nehraje tak velkou roli, zda je léto nebo zima.

Zde záleží na závažnosti onemocnění. Onemocnělo velké množství lidí, takže někteří z nich mají následky, ze kterých se budou zotavovat i několik měsíců. Nejedná se přitom o nic výjimečného. Když je někdo na jednotce intenzivní péče (JIP) nebo dýchá pomocí respirátorů, tak není překvapivé, že se uzdravuje dlouho.

To je skutečně zajímavý aspekt. Ale dodal bych, že nyní už i počty hospitalizovaných začínají narůstat. Vážné symptomy se u nemocných objevují obvykle 10–20 dnů po infekci, přírůstek hospitalizovaných má tedy vždy zpoždění za růstem počtu infekcí. Situace tedy není od jara natolik odlišná, ale podstatné rozdíly jsou v tom, jaký je poměr identifikovaných nakažených k hospitalizovaným oproti jaru. A zde je vysvětlení řada a zřejmě to bude jejich kombinace.

Zaprvé se hygienikům nyní daří identifikovat větší část nakažených. A proto se může zdát, že je vážných případů relativně méně.

Dalším aspektem je i množství viru, kterým se infikujeme. V létě se lidé navíc infikují v jiných podmínkách, zřejmě menší dávkou. Scházejí se venku a také se víc větrá, a to nejen doma, ale i v podnicích a obchodech. A uvažovalo se i o vlivu množství vitaminu D, pro jehož tvorbu v lidském těle je potřeba slunce. To může mít také vliv na mírnější průběh onemocnění.

Důležitou. Ukazuje se, že přestože byly roušky prezentovány jako prostředek ochrany našeho okolí s heslem „moje rouška chrání tebe, tvoje rouška chrání mě“, má rouška značný význam i pro toho, kdo ji nosí. I když nebude rouška nikdy fungovat stoprocentně, tak část viru zachytí a tím se omezuje dávka viru, což může vést k mírnějšímu průběhu onemocnění.

Tenhle názor nezastávám. Virus je možné charakterizovat na základě jeho genetické informace, která se mění s tím, jak virus mutuje. Nicméně prozatím nebyly nalezeny žádné podstatné mutace, které by prokazovaly slábnutí viru. Takže pozorované změny nevycházejí z viru, ale právě ze změn chování lidí.

Raději prozatím na žádnou. Skutečně evidovaných případů opakovaných infekcí jsou jednotky. A vzhledem k tomu, že je na světě přes dvacet milionů evidovaných infekcí, nelze z malého počtu opakovaných infekcí vyvozovat závěry. Nemáme evidenci, že by vznikl nový typ viru, který dokáže infikovat ty, kteří už jednou infekcí prošli.

Imunita proti koronaviru evidentně alespoň několik měsíců přetrvává. Na druhou stranu se naprostá většina lidí infikovala v několika málo posledních měsících. Takže neuplynula dostatečně dlouhá doba na to, abychom mohli jasně říct, zda ta imunita mizí či nikoli. To budeme moci vyhodnotit v průběhu příštího roku.

Politika našeho státu ke kolektivní imunitě od počátku nesměřovala, naopak bylo jejím předmětem co nejvíc bránit infekcím. Pro srovnání je zajímavá situace ve Švédsku, kde se vydali právě směrem ke skupinové imunitě. Podstatný rozdíl je, že tam zemřelo celkově větší množství lidí. Ale pokud jde o počet úmrtí v srpnu, tak už je situace ve Švédsku a v České republice docela srovnatelná.

Otázkou je, jak se bude situace vyvíjet ve Švédsku na podzim, ale nyní je tam situace stabilizovaná. Může za to kombinace toho, jak se Švédové chovají, a vyššího množství lidí, kteří si nákazou prošli. Virus se tam už tak masivně nešíří. Na rozdíl od ČR nemusí tedy Švédsko opakovaně řešit, jestli a jaká karanténní opatření zavede. To je pozitivní pro společenskou a ekonomickou stabilitu.

Došlo k zásadnímu posunu v tom, jak je virus léčen. Jsou k dispozici účinné léky remdesivir a dexametazon, které urychlují rekonvalescenci a zvyšují pravděpodobnost přežití pacientů. Lékaři také vědí, jak lépe léčit symptomy onemocnění podpůrnou léčbou, podáním kyslíku a vhodným použitím dialýzy. Kdo je infikovaný nyní, má mnohem větší naději, že přežije, než na jaře, a to včetně lidí z rizikových skupin.

A dále je nutné zvažovat ekonomické dopady opatření. Myslím si, že úmrtnost na koronavirus je nyní pod jedno procento a bude se blížit té na chřipku. Není tedy odůvodnitelné, aby se společnost uzavírala do té míry, jako tomu bylo na jaře. Nicméně by se měla podle mě přijímat opatření, která nebudou mít ekonomické dopady. Třeba nošení roušek ve společných prostorech a MHD je namístě.

Ano a ano. Bylo popsáno několik případů, kdy měli lidé kombinovanou infekci jak koronavirem, tak chřipkou. Není sice zřejmé, že by to zhoršovalo průběh onemocnění, ale podstatné důvody pro očkování tu jsou.

Jednak není dnes možné bez provedení PCR testů tyto infekce odlišit. Jde o to, aby lidé nechodili k lékaři zbytečně a raději se nechali dříve naočkovat. A za další je člověk po prodělaném chřipkovém onemocnění oslabený, a tak se zvyšuje i riziko závažnějšího průběhu infekce koronavirem, zejména u lidí s dalšími dispozicemi.

Doporučení jsou pořád stejná. Důležitá je osobní hygiena rukou a také se nedotýkat ve společných prostorech povrchů, pokud je to možné. V opačném případě používat dezinfekci. A tam, kde je větší množství lidí, nosit roušku a snažit se navíc vyhnout se místům, kde se víc křičí nebo zhluboka dýchá, a to třeba se zvýšenou fyzickou aktivitou. V posilovnách dodržovat rozestupy a hodně větrat. Je potřeba, aby byli lidé v dobré fyzické kondici.