Vědci z ČVUT testují další ochrannou pomůcku z 3D tiskáren. Má být i pro veřejnost

Model se skládá ze dvou částí. Prvním je maska jako taková, druhou částí je krycí mřížka, která drží filtr. „Dle vlastního uvážení pak samozřejmě můžete doplnit nějaké těsnění po okrajích, případně gumičky na upnutí masky kolem hlavy,” vysvětluje projekt jeho vedoucí z Fakulty elektrotechnické ČVUT Tomáš Tichý.

„Nejvhodnějším filtračním materiálem jsou filtry z nanovláken nebo obecně nanotextilie, bohužel to je ale nedostatkové zboží. Jako náhradu můžeme na základě výsledků testování doporučit materiál z jednorázové lékařské roušky či hepafiltr z vysavače,“ vysvětluje Tomáš Tichý s tím, že účinnost masky závisí právě na zvoleném filtru.

Důležitá je pro odborníky z ČVUT především funkčnost masky, jak bude vypadat její finální design nechávají vývojáři na široké veřejnosti. „Spoléháme na české tiskaře a jejich kreativitu, kteří už teď navrhli spoustu podob a posílají nám návrhy,” říká Tomáš Tichý.

„Ne každý ale má tu expertízu a možnost nechat výrobek biologicky otestovat,” uvedl. „Našim cílem bylo proto vybrat vhodné parametry pro biologické aplikace, vybrat vhodné materiály a jejich vhodné tiskové nastavení tak, aby maska byla biologicky příznivá, tedy aby například byla snadná její dezinfekce,“ vysvětlil Tichý.

K vytištění této masky nejsou nutné speciální 3D tiskárny, jako v případě respirátorů vyvinutých kolegy z CIIRC ČVUT. Vyrábět masky může kdokoliv na své domácí 3D tiskárně.

„Masky nejsou určeny pro zdravotníky a pracovníky v prvních liniích, ale spíše pro širší veřejnost, případně pro ty, kteří přichází do kontaktu s větším počtem lidí, například úředníci nebo řidiči,“ vysvětluje záměr projektu Tomáš Tichý.

Ucelený návod, jak si ochrannou masku doma vytisknout a kde pořídit vhodný filtr, plánují vědci do konce týdne zveřejnit na stránkách fakulty.

Základem je 3D tiskový model, který vědci z ČVUT zveřejnili na svých webových stránkách. „Jako si na běžné tiskárně stáhnete například PDF dokument z internetu, tak existují databáze 3D tiskových modelů, kde si můžete najít a stáhnout 3D model pro tisk,” popisuje postup Tichý.

„Ten si nahrajete do speciálního programu, který model převede na instrukce pro 3D tiskárnu. V programu nastavíte vhodné tiskové parametry, vhodné materiály a potom už jen pošlete na tiskárnu. Ta vytiskne jeden model masky zhruba za 3 až 6 hodin,“ dodává.

Maska je určena na krátkodobé užití, nošena by tak neměla být déle než 6 hodin v kuse. Pro bezpečné používání je důležité masku vždy rozložit, po dobu 20 minut naložit do dezinfekce a poté nechat dezinfekci na masce zaschnout.

Filtrační materiál je nutné brát jako jednorázový a po použití s ním zacházet jako s nebezpečným biologickým odpadem.

Podle odhadů fakulty mají vlastní 3D tiskárnu tisíce domácností po republice, po vlastní ose se tak může do výroby ochranných masek zapojit obrovské množství lidí. Kromě poskytnutí návodu veřejnosti se fakulta snaží také o vlastní distribuci. Protože ale nemá dostatečné tiskové kapacity, spojila své síly s dalšími firmami.

„Svět na současnou situaci nebyl připraven, ale nyní jí s veškerým úsilím společně s partnery z FEL ČVUT čelíme. (...) Dle jejich návodu budeme u nás ve firmě masky tisknout, kompletovat a zajistíme i jejich distribuci do zdravotnických zařízení," uvedl Václav Muchna, zakladatel firmy Y Soft, která se do projektu zapojila.

Kromě ní navázal tým ČVUT také spolupráci s iniciativou Vytisknu.com, která pomůže při vývoji, výrobě i distribuci. Zapojené firmy budou v kooperaci vyrábět 100 až 200 masek denně a dodávat je zdravotnickému personálu. Postarají se i o distribuci nanotextilie na výdejní místa.