Článek
V Singapuru zjistili mezi 22. lednem a 21. březnem s pomocí PCR testů 432 nakažených. U 276 z nich bylo možné provádět analýzu virové RNA, sedmdesát procent z nich bylo nakaženo divokou formou viru, 22 procent mutací ∆382 a zbytek kombinací obou variant koronaviru.
U lidí nakažených ∆382 se vůbec neobjevilo nedostatečné nasycení krve kyslíkem, jímž trpěla skoro třetina z lidí nakažených „divokou“ formou. Lidé nakažení mutací ∆382 nepotřebovali napojení na dýchací přístroje, i když měli zápal plic, a nemoc měla mírnější průběh s nižšími teplotami. Nikdo nakažený touto mutací nebyl přijat na JIP a žádný nezemřel. Nakažení ∆382 měli nižší hladinu cytokinů, imunitní reakce u nich tedy nebyla tak bouřlivá.
Mutace ∆382 byla zjištěna ve třech singapurských ohniscích z ledna a února. Měli ji někteří Číňané, kteří se vrátili z Wu-chanu.
Achillova pata boje s koronavirem: Tichý přenašeč
U této mutace byl protein ORF8 nahrazen proteinem ORF7a. I když se v Singapuru, kde byla v druhém týdnu dominantní, tato mutace pak už od března neobjevila, byla zaznamenána u 345 lidí v Bangladéši, 128 v Austrálii a 62 ve Španělsku. Z Číny se pak tato mutace dostala i na Tchaj-wan.
Studie se sice nevěnuje možnosti, že by stávající mírnější průběh nemoci u nakažených v Evropě mohl souviset se změnami v genové sekvenci popisující ORF8, autoři ale poukázali na význam, jaký hraje u nemoci protein ORF8.
Vědci uvedli, že by při léčení mohlo být důležité soustředit se právě na něj, protože výpadky genové sekvence v části popisující ORF8 jsou důležité pro adaptaci viru na lidského hostitele.
Význam proteinu ORF8
Jakou roli hraje protein ORF8, s jehož pomocí se virus napojuje na napadené buňky, zjistili už američtí vědci z Kalifornské univerzity a Národní laboratoře Lawrence Berkeleye. Při rentgenové krystalografii odhalili, že protein ORF8 má u nového koronaviru unikátní podobu dvojice stejných molekul, čímž se liší od podobného původce epidemie SARS z přelomu let 2002 a 2003.
Právě tím, že protein vzniká spojením dvou molekul, se mu daří vyhnout se imunitním reakcím organismu, uvedl tým vedený Jamesem Hurleyem. Má totiž dvě místa k napojení na buňku.
Protein ORF8 patří u beta koronavirů, k nimž patří SARS-CoV-2, k nejrychleji se vyvíjejícím proteinům napadajícím buňky hostitele. Poté, co se virus napojí na napadenou buňku, umožní mu protein ORF8 do ní proniknout.
V suchu, nebo ve vlhku? Vědci se neshodnou, kdy se koronavirus šíří lépe
Navíc se ukázalo, že ORF8 reaguje na reakci imunitního systému napadeného organismu, když snižuje aktivitu hlavního histokompatibilního komplexu MHC- 1, který rozeznává na povrchu buňky cizorodé struktury, jako jsou virové bílkoviny.
ORF8 také snižuje účinnost působení interferonů prvního typu, které brání replikaci virů v napadených buňkách. „Tato pozorování naznačují, že vztahy mezi strukturou, funkcí a variacemi sekvencí ORF8 mohou být klíčové pro pochopení toho, jak se SARS-CoV-2 stal smrtelným patogenem pro lidi,“ dodal Hurley.
U příbuzného virů se také objevil protein ORF7a, který má nejpodobnější jádro proteinu ORF8, je ale poloviční, nejde o dva řetězce molekul, tudíž nemá dvě místa, jimiž se může napojovat na buňku. Proto je covid-19 infekčnější.
O této odlišnosti se referovalo už na počátku roku při prvním zkoumání nového koronaviru rentgenovou krystalografií. Tehdy se ale uvádělo, že to jen zrychluje šíření.
Proč se nový koronavirus šíří tak rychle?
Mutace, při nichž vypadne některý nukleotid, také vedla k oslabení epidemie SARS. Po přenosu viru z cibetek na člověka vypadl řetězec 29 nukleotidů. Nákaza touto variantou viru měla mírnější průběh SARS.