Ve světě už dominuje nejnakažlivější kmen koronaviru

Podle zprávy je genotyp GH mnohem nakažlivější a snáze se přenáší než předchozí genotypy. Na světě už je nejrozšířenější a platí to i v Jižní Koreji. Místní Korejské středisko pro šíření a prevenci nemocí (KDCD) uvedlo, že z genetické analýzy vzorků odebraných v posledních týdnech 526 nakaženým bylo 63,3 procenta z nich infikováno kmenem GH, 24 procent kmenem V a 6,3 procenta kmenem S.

Genotyp S je původní, který se objevil ve Wu-chanu na konci loňského roku. Brzo však zmutoval v genotyp V. Tyto dva genotypy se mezi lednem a březnem rozšířily v Asii a nakazili se jimi lidé v Číně a okolních zemích. V Jižní Koreji byl přítomen především kmen V, který se rozšířil v Tegu mezi členy křesťanské sekty Šinčondži, uvedl ředitel KCDC Čchong Jun-kjong.

Mutace G se rozšířila v únoru v Evropě a Americe a oddělily se od ní genotypy GR a GH. Tyto skupiny genotypů koronaviru se staly dominantními od půlky března. Genotyp GH se nejen snáze přenáší, ale lidé jsou při něm ohroženější druhotnými infekcemi, uvádí zpráva z Los Alamos.

Molekulární epidemioložka Emma Hodcroftová z Basilejské univerzity ale namítla, že jen samotná genetická analýza nestačí. I když ukazuje, který genotyp je nejrozšířenější, není z ní jasné, jaké má která varianta dopady na organismus pacienta. „Jenom nějaká odlišnost nutně neznamená, že má odlišný dopad na celé lidské tělo,“ upozornila.

„Potřeba jsou studie na zvířatech nebo skutečně dobrá data od lidí,“ dodala. To znamená mít nejen k dispozici analýzu viru RNA, ale také data o průběhu nemoci.

Dosud se u koronaviru SARS-CoV-2 objevilo podle Světové zdravotnické organizace (WHO) celkem šest kmenů, posledním byl kmen označený písmenem L. Mutace by však neměla mít vliv na účinnost případné vakcíny. K mutacím totiž nedochází v části RNA, která určuje, jakým proteinem se koronavirus napojuje na receptory ACT2 napadené buňky. Právě sekvence RNA s touto informací se vkládá do očkovacích látek.

„Tento protein viru je klíčový pro to, zda bude vakcína fungovat, či ne,“ řekl profesor lékařské fakulty univerzity CHA Čon Pjung-jul. „Takže to neznamená žádné zdržení ve vývoji vakcíny,“ dodal.

„Nicméně je potřeba dál sledovat další mutace, ke kterým může dojít v budoucnu,“ upřesnil s tím, že by mohla mutovat i oblast RNA popisující zmíněný protein. Jeho kolega, profesor I Čae-gap upozornil: „Když se virus dostane do těla, replikuje se. Během tohoto procesu dochází k mutacím.“

Mutace umožňují další vývoj viru. Ne každá je ale podstatná.