Ve Švédsku se chystají na očkování. Dvě třetiny lidí jsou pro

„Úřady, které o vakcíně rozhodují, pracují s našimi údaji průběžně. Pokud budou rychlé, tak až budeme připraveni, můžeme začít očkovat lidi v lednu. Možná už na konci prosince,“ upřesnil Soriot v rozhovoru pro Dagens Nyheter.

Unikátní na produktu podle něj je, že modifikovali protilátky tak, že poskytují ochranu po dobu 6 až 12 měsíců. „Jsme v takzvané třetí fázi experimentů s protilátkami a doufáme, že budeme schopni uvést lék na světový trh během prvního čtvrtletí příštího roku. To předpokládá, že nám úřady dají mimořádné povolení,” uvedl Soriot.

„Od ledna budeme připraveni dodat stovky milionů dávek vakcín po celém světě,” řekl navíc před pár dny podle americké stanice CBS News.

AstraZeneca údajně v rámci této své vakcíny, o které se obvykle píše jako o „oxfordské vakcíně”, vyrábí ještě lepší „koktejl protilátek“, než jaký dostal Donald Trump.

Švédská ministryně sociálních věcí Lena Hallengrenová již dříve prohlásila, že konkrétně ve Švédsku by nejprve měli být očkováni lidé nad 70 let, příslušníci rizikových skupin a lidé pracující ve zdravotnictví a sociálních službách. Celkem těch, kteří dostanou přednost, je v zemi více než 2,6 milionu.

Národní koordinátor pro očkování Richard Bergström zmínil, že děti pod 18 let vakcínu proti onemocnění covid-19 nepotřebují. Očekává, že Švédsko bude mít příští rok přístup k 18 milionům dávek, což by mělo stačit pro celou populaci.

„Pokud vakcíny budou fungovat a budou bezpečné, je možné, že příští rok nebo na začátku roku 2022 budeme moci naočkovat všechny, kdo budou chtít,” dodal.

Tento časový odhad zopakoval i v polovině října s tím, že přesnější být nemůže, jelikož „je toho hodně, co nevíme - mimo jiné to, jak dlouho vakcína působí a jaký ochranný účinek poskytne“.

Z říjnového průzkumu, který pro deník Dagens Nyheter dala dohromady agentura Ipsos, vyplynulo, že vakcinaci není nakloněno 36 procent Švédů. Na otázku „myslíte si, že se necháte očkovat proti koronaviru, nebo se na to nechystáte, až bude schválená vakcína dostupná?”, odpovědělo 12 procent respondentů „zcela jistě ne” a 24 procent „zřejmě ne”.

Na 54 procent respondentů je naproti tomu očkování nakloněno - 33 procent Švédů se pravděpodobně očkovat nechá, 21 procent s tím počítá s jistotou. Jedenáct procent lidí neví. Největší podíl respondentů (35 procent) se docela obává rizika možných vedlejších účinků očkování, přičemž čtvrtina si není jistá nebo považuje riziko za „střední”.

Zajímavé je, že dva různé průzkumy na stejné téma, které se v Česku uskutečnily, dopadly opačně. Z obou vyplývá, že dvě třetiny Čechů se - jakoukoli - vakcínou proti covidu očkovat nechtějí.

Ve spolupráci s firmou AstraZeneca výše popisovanou vakcínu vyvíjí tým z britské Oxfordské univerzity. Vedoucí pracovník z Oxfordu Adrian Hill nedávno sliboval, že lidé s rizikem těžkého průběhu nemoci ji dostanou ještě do letošních Vánoc s tím, že licence by se měl lék dočkat na začátku roku 2021.

Třetí a finální fáze testů, probíhající zejména ve Spojených státech, je od října v pokročilém stadiu. První dvě fáze dopadly úspěšně, vakcína je bezpečná a u dobrovolníků spustila silnou imunitní odpověď. Vakcína se má skládat ze dvou dávek, které pacienti dostanou v průběhu čtyř týdnů. Látky, které obsahuje, pomáhají tělu vytvářet si koronavirové protilátky a posilují T-lymfocyty - tj. bílé krvinky budou podle vědců připraveny ke zničení jakékoli tkáně, která se nakazí.