Článek
Při testech vakcín se v současnosti zkoumá pouze to, zda zabrání propuknutí nemoci, ale nikoliv jejich vliv na infekci, tvrdí Peiris s Leungem. „I když vakcíny chrání před chorobou, nemusí nutně snižovat přenos,“ uvádějí ve své studii. Pokusy s primáty ukázaly, že zatímco očkování snižovalo příznaky a virovou zátěž v dolních dýchacích cestách, životaschopné viry byly stále přítomné v horních dýchacích cestách. Jak to bude fungovat u lidí, se teprve zjistí.
Roušky zabraly. V Arizoně přes léto klesl počet případů o 75 procent
Zatím není jasné, jak dlouho bude očkování před nákazou chránit.
Jak již bylo uvedeno, plicní choroba covid-19, kterou způsobuje koronavirus, je zvláště nebezpečná pro starší osoby. Z hlediska bezpečnosti se proto nové vakcíny testují na mladších dobrovolnících. Není proto jasné, jak bude fungovat v případě seniorů.
Vládní epidemiolog Chlíbek: Masové očkování je nezbytné. Jinak nad virem nezvítězíme
Vědci vypočítali, jak účinná musí být vakcína, aby zastavila globální epidemii a umožnila návrat k přiměřeně normálnímu každodennímu životu. Při 75procentní proočkovanosti by pandemie bez dalších ochranných opatření vymizela. Pokud by byla kvóta očkování 100 procent - což je samozřejmě nereálné - stačila by vakcína s pouhou 60procentní účinností. To by mělo zpomalit epidemii do takové míry, že by se stav vrátil do normálu. Pro srovnání: očkování proti spalničkám je účinné v 95 až 98 procentech, u chřipky 20 až 60 procent.
„Pokud však bude možné očkovat jen polovinu populace, nebude možné ukončit probíhající epidemii - i když je vakcína stoprocentně účinná,“ vysvětluje Leung. Virus se poté šíří pomaleji, ale stále by docházelo k přenosu.
Ruská vakcína prý bez vedlejších účinků
Vzhledem k rozšířenému skepticismu k očkování však nemusí být dosažitelná ani míra proočkování 75 procent. V červenci 2020 průzkum v Německu a dalších evropských zemích ukázal, že pouze asi 68 procent dotázaných by bylo ochotných nechat se očkovat proti Sars-CoV-2, tedy výrazně méně než na začátku pandemie v dubnu. V Německu a Francii byla ochota očkovat nejnižší u 60 procent; v USA je to kolem 75 procent.
„Ale i kdyby se nechal očkovat dostatek lidí, neznamená to, že by to bylo realizovatelné,“ zdůrazňují vědci. „Znamenalo by to, že musí být dostatek očkovací látky a překonané veškeré personální a logistické problémy,“ dodali vědci.
Nejvíc obětí koronaviru je v zemích s malou úmrtností na chřipku, tvrdí švédský epidemiolog
To vše naznačuje, že vakcína nemůže být okamžitým všelékem pro návrat k normálu, přinejmenším pokud není její účinnost a míra proočkování dostatečně vysoká, uvádí studie. Mohlo by se tedy stát, že i po uvedení vakcíny budou muset lidé počítat s rouškami, dodržováním bezpečných odstupů a dalšími opatřeními.
„Je proto důležité nevyvolávat v populaci falešné očekávání,“ varují Leung a jeho kolegové. „To ale neznamená, že by taková vakcína byla zbytečná. I kdyby nemohla úplně vyhladit pandemii, zachrání mnoho životů a ušetří náklady ve zdravotnictví,“ dodali.