Článek
Moderna začala s vývojem vakcíny už na počátku roku, jakmile Čína zveřejnila celou genetickou informaci nového koronaviru. Jako první začala látku testovat v březnu na lidech. V rámci první fáze klinických zkoušek ji dostalo 45 lidí, u nichž se především zkoumalo, zda není látka nebezpečná a jaké má vedlejší účinky.
Současně bylo předmětem sledování i množství protilátek v krvi u těchto lidí. Protilátky se vytvořily u všech 45 bez ohledu na velikost dávky, kterou dostali (část dostala jen 25 mikrogramů), a hladina protilátek byla nejméně čtyřikrát vyšší než u lidí, kteří prodělali nemoc covid-19.
Moderna, která se na vývoji látky podílí s americkou vládní agenturou NIH (Národní ústavy zdraví), zveřejnila výsledky první fáze klinických zkoušek v úterý v časopisu The New England Journal Of Medicine.
Výsledky podle zprávy „potvrdily kladná předběžná pozitivní data z května“. Očkovací látka prý „vyvolala rychlou a silnou imunitní reakci na SARS-CoV-2“.
Američané hlásí zlom: testovaná vakcína vyvolala tvorbu správných protilátek
Hodnota akcií firmy poté stoupla o 17 procent, uvedl server MarketWatch.
„Bez ohledu na to, jak na to pohlížíte, je to dobrá zpráva,“ řekl stanici NBC americký imunolog Anthony Fauci, který stojí v čele amerického Národního institutu pro alergie a infekční nemoci. „Co se týká vakcíny, situace je dobrá,“ dodal.
Sídlo Moderny Therapeutics v massachusettské Cambridgi.
„To je ten typ výsledků, které chcete vidět z prvního testu,“ řekl expert na bezpečnost pacientů z Wexnerova zdravotního střediska při ohijské univerzitě Iahn Gonsenhauser, který sám není zapojen do žádného programu vývoje vakcín.
Upozornil ale, že není jasné, zda protilátky budou skutečně chránit před nákazou a jak dlouho tato ochrana vydrží.
Dva roky testování
To by měla ukázat třetí fáze klinických testů, do nichž se zapojí 30 000 lidí. Ty mají zjistit, nakolik je mRNA1273 účinná.
Část lidí dostane pro srovnání placebo. U všech se budou zjišťovat po dobu dvou roků hladiny protilátek i to, zda se nakazili. Dále se bude zjišťovat, zda se u očkovaných neobjevují nějaké vzácně se vyskytující vedlejší účinky. Zatím byly pozorovány u poloviny lidí jen ty běžné, jako je únava, bolest hlavy, teplota a zarudnutí v místě podání.
Největší byly u tří lidí, kteří dostali nejvyšší dávku 250 mikrogramů, ta se ale dávat nebude, lidé budou dostávat 100 mikrogramů. U některých lidí byly projevy vedlejších účinků podobné jako při nákaze koronavirem.
Vakcínu proti koronaviru začali testovat na lidech. První byla Jennifer
Při vývoji potenciální vakcíny byl využit genetický kód koronaviru RNA a nikoli samotný virus. Vakcíny mRNA jsou díky tomu bezpečnější a dají se rychleji vyrábět ve velkém, zatím ale není jasné, jak jsou účinné, dosud žádná nebyla nikdy schválena k použití.
Do třetí fáze klinických zkoušek jdou i další tři látky, už do nich vstoupila ChAdOx1 nCoV-19, kterou vyvíjí oxfordský Jenniferův institut a kterou by vyráběla Astra Zeneca. Oxfordská vakcína využívá běžnější technologie, kdy je do geneticky upraveného adenoviru, jenž se nemůže množit, vnesena informace o proteinu, s jehož pomocí se koronavirus SARS-CoV-2 napojuje na buňky v lidském těle.
Bič na koronavirus? Oxfordská vakcína se už testuje ve velkém
Fauci uvedl, že si lidé mohou myslet, že se závodí, kdo uspěje s vývojem vakcíny a vyhraje, ale tak to podle něj není: „Potřebujeme více vakcín. Potřebujeme vakcíny pro celý svět a ne jen pro naši zemi.“ Pokud podle něj vše půjde dobře, efektivní a bezpečná vakcína by mohla být připravená k distribuci na přelomu let 2020 a 2021.
Moderna chce dodávat ročně půl miliardy až miliardu dávek. RNA vakcíny se vyrábějí snáze než klasické s oslabenými nebo mrtvými viry či adenovirové.