V ÚVN spoléhají v léčbě covidu-19 na plazmu

„Pro těžké případy nemoci covid-19 spojené se zápalem plic je plazma jedinou dostupnou léčbou, která má prokázanou efektivitu,“ řekl Právu šéf infekčního oddělení ÚVN Michal Holub.

Plazma je podle něj na rozdíl od amerického léku Remdesivir, který byl nasazen zatím jen několika českým pacientům, mnohem dostupnější, protože je z domácích zdrojů. Plazmu v ÚVN nasadili už pětkrát, v celé republice ji dostala už dvacítka pacientů.

„Pacienti léčbu zvládají dobře. První z těch pěti pacientů už je doma. Plazmu jsme mu podali, když se mu začal zhoršovat stav, i přestože jsme mu podávali hydroxychlorochin. Stav pa­cienta se během tří čtyř dnů po nasazení plazmy významně zlepšil,“ poznamenal Holub.

Dodal, že jsou zklamaní, že antimalarikum na covid-19 příliš nezabírá. „My jsme na to hodně sázeli, ale podle studie z USA, která je z dat 1400 pacientů 25 newyorských nemocnic, použití hydroxychlorochinu proti covidu-19 není příznivé,“ řekl Holub.

Oddělení hematologie a krevní transfuze ÚVN v pražských Střešovicích je největším výrobcem krevní plazmy pro léčbu covidu-19 v Česku. Plazmu tu odebrali už od 60 dárců, což je více než polovina všech takových odběrů v celé České republice.

Vyrobili tu již přes stovku jednotek rekonvalescentní plazmy a dodali ji pro deset pacientů po celé zemi. Kromě pěti pacientů v ÚVN plazmu ze Střešovic dostali i dva pacienti Nemocnice Na Homolce. Dodali ji také do nemocnic v Opavě (tam ji nakonec nepoužili), Uherském Hradišti a v Liberci.

Primář hematologie ÚVN Miloš Bohoněk Právu řekl, že v databázi mají už skoro dvě stovky dárců. „S dárci máme skvělé zkušenosti, někteří se sami hlásí, některé obvoláváme,“ dodal. Kvalita plazmy s ohledem na počet protilátek je podle Bohoňka různá. „Většina dárců má protilátek málo, případně žádné. Proto je potřeba mít dárců hodně, abychom si mohli vybrat,“ řekl primář.

Kvalitu plazmy testují v armádním Centru biologické ochrany v Těchoníně tzv. virus neutralizačním testem a kromě toho se testuje i v laboratořích ÚVN imunologickými testy. „Je to komplikované, protože to testování trvá pět dní a kompletní výsledky máme až po týdnu. Proto musíme hodně odebírat, abychom měli dostatek vyzkoušené plazmy,“ řekl Bohoněk.

S odběrem a testováním budou pokračovat intenzivně dál, i když epidemie ustupuje, aby byl vyroben dostatek plazmy pro případ druhé vlny nákazy.

Ani méně kvalitní plazma ale nepřijde vniveč, podle primáře ji nechají zpracovat průmyslově na tzv. specifický imunoglobulin. Podle Bohoňka při vyšetřování dárců plazmy i krve lékaři zjistili, a prokázaly to i informace ze zahraničí, že vyšetření koronaviru PCR testy (výtěrem z nosohltanu) má své limity.

„Někteří dárci, kteří byli už dvakrát negativní a přišli po 14 dnech darovat plazmu, tak byli znovu pozitivní. Každý desátý má znovu pozitivní výtěr z nosu. Nemyslím si, že se jedná o aktivní infekci, ale ukazuje se, že částice toho viru, jeho RNA, v těle zůstávají dlouho. A to znamená, že z desetitisíců či stovek tisíců vyšetřených je určité významné procento, u kterých je detekce toho viru falešná,“ řekl Bohoněk.

Dodal, že to zbytečně zahlcuje zdravotnický systém i celou společnost. „Ten člověk je falešně pozitivní, a přesto je diskvalifikovaný na 14 dní, plus jeho okolí, aniž by byl infekční,“ poznamenal primář. Dle svých slov tuto informaci předal ministerstvu zdravotnictví, ale zatím bez velké odezvy. Podle něj bychom se měli vůči koronaviru postavit jinak než dosud.

„Koronaviry tady vždy byly, jsou a budou. Měli bychom se už konečně zbavit pocitu, že bez detekce koronaviru za každou cenu a následné diskvalifikace pozitivně testovaných nepřežijeme, protože bychom společnost paralyzovali na věky,“ dodal Bohoněk.