Článek
Výzkum vysoce účinné antibakteriální roušky zadala liberecké univerzitě soukromá firma. Univerzita díky speciálnímu vybavení a odborníkům z nejrůznějších odvětví testuje funkčnost a zlepšuje parametry materiálu. Na vývoji se podílí hned několik pracovišť univerzity.
„Pracujeme už na několikátém prototypu roušky a vlastnosti se neustále zlepšují. Vývoj je velmi slibný,“ uvedla Šárka Mejcharová ze společnosti Dorn System, která univerzitě výzkum zadala. Vývoj by podle ní mohl být dokončen za tři až čtyři měsíce.
Roušky už v běžném provozu testují zdravotníci i záchranáři. Dostali je například někteří pražští dentisté či lékaři z motolské nemocnice. Zkoušejí je také zdravotníci ze záchranné služby v Liberci a Frýdlantě.
Česko poslalo milion roušek do Severní Makedonie
„Byli bychom rádi, aby se rouška dostávala ve větších počtech právě mezi zdravotníky, kteří jsou v největším ohrožení. Zpracovali jsme dotazník, v němž pak pro nás vlastnosti roušky hodnotí. Tento výstup pomůže vylepšit parametry roušky,“ vysvětluje Aleš Richter, proděkan Fakulty zdravotnických studií TUL.
Jeden z prototypů roušky podle něj nosí i náměstek ministra zdravotnictví a epidemiolog Roman Prymula.
Povrch na bázi teflonu
Rouška je unikátní mimo jiné tím, že její povrch je vytvořený na bázi teflonu. Díky tomu nepropustí kapku nesoucí bakterie nebo viry. Na vnějšku i vnitřku roušky je také speciální antibakteriální vrstva ve formě pyrithion zinku. Tato povrchová modifikace bavlny dokáže podle libereckých vědců ničit patogeny.
„V takzvané plazmové komoře testujeme ještě oxid měďnatý, který má rovněž antibakteriální vlastnosti. Pomocí magnetronového naprašování jej nanášíme na povrch bavlny. V plánu máme i další variantu s nanočásticemi koloidního stříbra. Všechny chceme vyzkoušet pod antivirovými testy,“ řekl profesor Petr Louda, vedoucí Katedry materiálů Fakulty strojní TUL.
Vývoj roušky v Liberci umožňuje i drahá technika. V laboratoři fakulty strojní využívají vědci například skenovací elektronový mikroskop v hodnotě 20 milionů korun. Přístroj má rozlišovací schopnost v jednotkách nanometru. „S jeho pomocí sledujeme, zda a v jaké formě je antibakteriální účinná látka přítomna na povrchu materiálu. Také hodnotíme, jak reaguje na údržbu, jako je praní, sterilizace nebo žehlení,“ dodal profesor Louda.
