Článek
Elektronických neschopenek kvůli karanténě do úterního večera ČSSZ evidovala celkem 17 018. V Praze jich bylo bezmála 2500, v Moravskoslezském kraji přes 2300. V nejmenším Karlovarském kraji lékaři zatím s e-neschopenkou poslali do dvoutýdenní izolace 315 lidí. Za úterý systém zaznamenal 3030 nových případů.
Do dvoutýdenní izolace musí od 7. března všichni, kteří se vrátili z Itálie. Od poledne 13. března pak musí do karantény ti, kteří přicestovali z 15 zemí s vysokým rizikem šíření nákazy novým koronavirem. Týká se to Čechů i cizinců, kteří v Česku trvale či přechodně žijí. V karanténě jsou také lidé, kteří byli v kontaktu s nakaženými.
V sobotu 7. března, kdy nařízení o povinné karanténě pro cestující z Itálie začalo platit, dostal úřad 807 karanténních e-neschopenek. Do minulého úterý jich evidoval 2878. Od té doby jich za poslední týden dostal 14 140. Papírové neschopenky jsou zpracovávány postupně.
SPECIÁL: COVID-19 | Vše o nákaze, rady a tipy, jaké jsou příznaky
Šéf ústředního krizového štábu Roman Prymula v pondělí řekl, že stát chce mít centrální databázi všech lidí, kteří jsou v karanténě. Měl by tak mít přehled, kolik osob skutečně v nařízené izolaci je a kde. Dodržování karanténních pravidel by se pak dalo také efektivněji kontrolovat, uvedl Prymula.
Zaměstnanci v karanténě mají nárok na náhradu mzdy. V prvních dvou týdnech jim zaměstnavatel má platit 60 procent základu příjmu. Náhradu odměny mají dostat i ti, kteří pracují na dohodu. Pokud by karanténa trvala déle než dva týdny, lidé s nemocenským pojištěním by pak pobírali nemocenskou.
Obrněnce, rakety, děla, nebo pomoc lidem v krajní nouzi? Armáda chce 75 miliard
Ministerstvo práce připravilo návrh programu na podporu zaměstnanosti. Ten počítá mimo jiné s tím, že by stát za zaměstnavatele zaplatil lidem v nařízené karanténě náhradu výdělku. Opatření podporují odbory i firmy. Vláda ho měla schvalovat v úterý, rozhodnutí ale odložila zatím na čtvrtek.