Článek
Od září 2019 do března 2020 probíhal v Itálii výzkumný program SMILE (Screening and Multiple Intervention on Lung Epidemics), v rámci kterého si dobrovolníci nechali provést rentgen plic a odebrat krev. Cílem programu bylo monitorování výskytu rakoviny plic. Po příchodu koronavirové pandemie se vědci z milánského Národního institutu pro boj s rakovinou (INT) rozhodli odebrané vzorky otestovat také na přítomnost protilátek proti koronaviru.
Výsledek vědce překvapil. Z celkem 959 zdravých lidí bez příznaků jich celkem 111 mělo protilátky proti koronaviru SARS-CoV-2. Z nich mělo 97 protilátky IgM (imunoglobin značící probíhající infekci) a 16 testů bylo pozitivních na přítomnost protilátek IgG (protilátky, které se objevují teprve 2 až 3 týdny po nakažení, vydrží však v těle i několik měsíců).
Italové nemají kam ukládat nemocné. Lůžka stojí i ve stanech
Studie, kterou vědci zveřejnili minulý týden v odborném časopise Tumori Journal, podle nich potvrzuje hypotézu, že koronavirus SARS-CoV-2 se do Itálie dostal dříve než 20. února, kdy byl objeven u první pacientky.
Výsledky z přelomu září a října podle vědců naznačují, že koronavirus do Itálie dorazil nejpozději v září 2019. Nejvíce pozitivních testů (53 procent) pak připadlo na oblast Lombardie, tedy region, v němž na jaře propukla epidemie naplno.
Zvýšený počet zápalů plic
Na podzim navíc italští lékaři hlásili nezvykle vysoký výskyt vážných zápalů plic. O možném novém koronaviru ale tehdy ještě nikdo nic nevěděl. Čína potvrdila jeho výskyt až na přelomu prosince a ledna. Tyto případy se tak přisuzovaly agresivnějšímu kmenu sezonní chřipky.
V řadě dalších evropských zemí jsou známy individuální případy jedinců, u kterých je podezření, že nákazu koronavirem prodělali relativně dlouho předtím, než propukla celosvětová pandemie. Švédský epidemiolog Anders Tegnell uvedl, že první případy se ve Švédsku mohly objevit už na počátku listopadu.
Koronavirus mohl řádit ve Wu-chanu už v loni v srpnu, ukazují satelitní snímky
Veškeré uvedené příklady však naznačují pouze to, že se koronavirus začal z Číny šířit dříve, nikoliv že se šířil z jiné země. Italská studie by pak vysvětlovala, proč se právě v Lombardii epidemie koronaviru rozšířila neuvěřitelně rychle. Virus byl totiž v oblasti přítomen dávno předtím, než byl oznámen první případ.
Studie vyvolala i opatrnou kritiku. Někteří zpochybňují spolehlivost testů. Vědci však použili testy ELISA (Enzyme-Linked ImmunoSorbent Assay), jejichž specificita (pravděpodobnost, že test bude negativní, když osoba není nemocná) se pohybuje okolo 99 procent. Druhým argumentem kritiky je možnost, že vědci mohli detekovat jiný koronavirus než SARS-CoV-2.