Článek
V Británii byly už před začátkem epidemie čekací doby na některé plánované operace poměrně dlouhé - každý šestý pacient čekal na výkon déle než 18 týdnů. Od dubna do května se sice počet lidí čekajících na ošetření snížil na 3,84 milionu, to ale odborníci připisují tomu, že během vrcholící epidemie zdravotníci často neakutní pacienty vůbec nevyšetřovali a další lidé tedy na čekací listiny nepřibývali.
Bič na koronavirus? Oxfordská vakcína se už testuje ve velkém
Státní zdravotnický systém tvrdí, že údaje konfederace jsou zkreslené a doba čekání na diagnostické testy i plánované výkony se od února zkrátila. Tomu ale neodpovídají informace organizací zaštiťujících jednotlivé medicínské obory. Dlouhé čekací doby hlásí například radiologové, několik týdnů se čeká například i na vyšetření na počítačové tomografii či magnetické rezonanci. Dramatická je i situace na onkologických pracovištích.
Přehledně: Koronavirus přešel ze západu na východ. Podívejte se, kde jsou ohniska
V červnu podle organizace Cancer Research čekalo na onkologickou léčbu či diagnostické vyšetření 2,4 milionu lidí. V průměru se k lékaři dostali po 12 týdnech. Například Sylvia Traynorová, která má za sebou půlroční chemoterapii a sérii ozařování kvůli rakovině děložního čípku, se v dubnu dozvěděla, že její léčba se kvůli koronaviru na sedm týdnů přeruší.
„Takhle jednoduše. Prostě řekli, ať nechodím. Nemohla jsem uvěřit, že to takhle ukončili. Vím, že mají akutnější případy, o které se musejí postarat, ale moje léčba zabírala,“ citoval ji americký deník.
Dlouhodobý covid-19. Někteří lidé mají potíže i měsíce od nákazy
Stejně je na tom i 82letá Ruth Fawcettová, která už devět měsíců s čím dál většími bolestmi čeká na operaci kolene. „Nechtějí mi říct, jak vysoko na čekací listině jsem nebo za jak akutní případ mě považují. Děsí mě to,“ popisuje. Někteří lidé se snaží hledat pomoc v soukromých zařízeních, jiní si to ale s ohledem na finance nemohou dovolit.