Hlavní obsah

Už nyní chybí pomůcky na testování, hlavně rukavice

Praha

Plošné testování bude vyžadovat velké personální kapacity i mnoho pomůcek, z nichž některé jsou už nyní nedostatkové, řekl v neděli v Partii televize Prima neurobiolog a expert na DNA diagnostiku Omar Šerý z Masarykovy univerzity v Brně. O možné podobě testování populace hovořili v České televizi také náměstek ministra zdravotnictví a biochemik Aleksi Šedo a šéf Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.

Foto: David W Cerny, Reuters

Lidé čekají ve frontě na testování v Praze.

Článek

Šerý zmínil, že na otestování šesti milionů lidí bude potřeba 12 milionů vyšetřovacích rukavic: „A ty se nedostávají. Naše laboratoř je stahuje z celé Evropské unie, Číny, protože máme obrovské spotřeby.” Dodal, že na každého člověka jsou potřeba nové. Některé laboratoře mají například problém také se špičkami k pipetování. „Některé hlásí, že přestanou testovat během několika dnů, protože nejsou,” podotkl vědec.

Špičky chyběly už v době odchodu ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha.

„Pokud budeme potřebovat otestovat třeba šest milionů lidí, tak budeme potřebovat 10 000 lidí na plný úvazek po dobu 14 dnů, kteří by ty odběry prováděli. A to budou muset být specialisti,” upozornil Šerý, „de facto nám toto zabrzdí i testování s pomocí PCR, protože pokud by se vybíraly tyto kapacity, vezmeme si, že budeme potřebovat pět minut na odběr a provedení takového testu na jednoho člověka”.

Páteční testy na covid-19 hlásí tři pozitivní z deseti

Koronavirus

Zmínil přitom i potíže ohledně citlivosti antigenních testů. Z šesti milionů lidí by podle ověřených výpočtů zhruba 50 procent pozitivních lidí sítem prošlo, uvedl Šerý. Zdůraznil, že je potřeba vše otestovat během 14 dnů, tedy ve velmi krátké době, jinak to nemá smysl.

Ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Petr Arenberger kvůli tomu, že se „musí nastřílet” všechno během 14 dnů, uvedl, že je potřeba získat obrovskou „partu lidí”, která to udělá.

Testování se musí napřed prověřit v pilotních projektech

Úskalí nízké virové nálože, která může vést k falešné negativitě, zmínil v ČT také náměstek ministra zdravotnictví a biochemik Aleksi Šedo. Uvedl, že reálnější je spíše cesta testování lidí, kteří mají příznaky a jsou v nejvíce postižených regionech. U příznakových pacientů je podle něj velká šance záchytu nemoci, což tak může odlehčit logisticky i ekonomicky náročnějšímu PCR testování. Podle Šeda by rozhodnutí ohledně počátku pilotní studie mělo padnout v nejbližších dnech. Očekává, že zprvu budou testovány vybrané celky, které přinesou informace o možnostech dalšího testování.

Plošnému testování Prymula věří. Pomůže 17 tisíc studentů

Domácí

„Pokud by se ta akce s testováním měla dělat, tak pak samozřejmě doporučuji za sebe, aby se udělala jako experiment na nějakém regionu, abychom si vyzkoušeli, co to přineslo a jakými obrovskými komplikacemi to bylo případně vykoupeno,” řekl prezident České lékařské komory Milan Kubek. Podle něj není reálné zajistit testování s pomocí praktických lékařů a ambulantních specialistů.

Šéf praktiků Šonka v ČT uvedl, že pro případné testování by byla třeba kvalitní distribuce setů, testy by měly být také prováděny mimo ordinace praktiků – například ve vyhrazených místech úřadů. Lidé by podle něj případně také měli přicházet rovnou po výzvě, a ne na objednání. Schůdnější by pro praktiky bylo také, pokud by se testovalo o víkendu. Přijde mu to praktičtější a proveditelnější, praktičtí lékaři by tak „nevypnuli” svou běžnou práci.

Výběr článků

Načítám