Článek
Vyhlášení nouzového stavu je podle Ústavního soudu „aktem vládnutí“, který nepodléhá kontrole Ústavního soudu a „je ‚přezkoumatelný‘ primárně demokraticky zvoleným (‚nesoudním‘) orgánem, kterým je Poslanecká sněmovna“. Proto se jím ÚS nemohl zabývat.
Nemůžeme si představovat, že každý občan visí na televizi a sleduje nepřetržitě tiskové zprávy
K omezení pohybu osob soud konstatoval, že stěžovatelka nebyla oprávněna návrh podat, neboť nerozporovala zásah do svých základních práv. Podle ÚS by dílčí opatření měly řešit obecné soudy.
Oznámení na každém nároží
Soud dále konstatoval, že vláda měla při vyhlášení nouzového stavu hledat více způsobů, jak dostat informace k veřejnosti. Tisková konference v televizi nestačí, podle Jirsy mohlo viset na každém nároží oznámení, vláda mohla využít i možnosti další publicity v rádiu a jiných médiích.
„Nemůžeme si představovat, že každý náš občan visí na televizi a sleduje nepřetržitě tiskové zprávy nebo si něco přečte na internetu,” řekl Jirsa.
Ústavní soud obdržel celkem 11 stížností proti opatřením vlády a ministerstva zdravotnictví. Jeden podnět vzal pisatel zpět, a soud se tak musel zabývat deseti podněty, přičemž nyní rozhodl o části z nich.
Lidé si stěžovali na omezení pohybu v Česku i na zákaz cestovat přes hranice v obou směrech, na povinné nošení roušek, uzavření škol, omezení maloobchodního prodeje a provozu úřadů, stejně jako na zákaz přítomnosti doprovodu u porodů.
Soud zrušil opatření omezující obchod a volný pohyb
Soudy zasáhly do vládních opatření již minulý týden, když Městský soud v Praze zrušil s účinností od 27. dubna čtyři opatření ministerstva zdravotnictví, která omezovala volný pohyb a obchod. Soud konstatoval, že opatření byla nezákonná, neboť nebyla přijata dle krizového zákona, ale v rámci opatření ministerstva zdravotnictví na základě zákona o ochraně veřejného zdraví.