Hlavní obsah

Ústavní soud nezrušil covidové opatření na pomoc nájemníkům

Novinky, Petr Kozelka
Praha

Skupina jednatřiceti senátorů neuspěla se svým návrhem na zrušení dvou zákonů, které v prvním nouzovém stavu kvůli pandemii koronaviru odkládaly placení nájmů bytů a nebytových prostor. Ústavní soud (ÚS) totiž jejich argumentům nepřisvědčil a návrh zamítl s tím, že opatření směřují k ochraně důstojného života.

Foto: Miroslav Homola, Právo

Budova Ústavního soudu.

Článek

Senátoři za ODS, KDU-ČSL, TOP 09 nebo STAN ve svém podání tvrdili, že normy nepřípustně zasáhly do práv majitelů nemovitostí. Podle opatření totiž pronajímatelé nemohli dát nájemníkům výpověď, pokud se kvůli pandemii a ekonomickým dopadům opozdili s placením.

Vláda neměla právo rozhodnout od odkladu senátních voleb, rozhodl soud

Koronavirus

Stát podle senátorů místo účinné pomoci nájemcům přenesl zátěž na pronajímatele, přestože neměli záruky, že se svých pohledávek domohou, pokud nájemci skončí v exekuci, platební neschopnosti nebo insolvenci. Senátoři označili vlastníky nemovitostí za nedobrovolné poskytovatele úvěrů, které nejsou ničím zajištěné. Lhůta pro doplacení pohledávek vyprší podle obou zákonů na konci letošního roku.

Nejde o prominutí nájmu, připomněl ÚS

Plénum ÚS se soudcem zpravodajem Vladimírem Sládečkem mělo na věc ale jiný názor.

„Je vhodné zdůraznit, že se nejedná o prominutí nájemného, ale o záruky pro nájemce, že z důvodu prodlení s hrazením nájemného vzniklého v důsledku mimořádných opatření v daném období a za předpokladu, že nájemné uhradí nejpozději do konce roku 2020, nedostanou výpověď z nájmu. Na straně druhé je v napadených zákonech zohledněna i situace, kdy pronájem představuje jediný zdroj příjmů pronajímatele a byly by tak ohroženy jeho základní potřeby, jakož i situace, kdy nájemce nehradí či je zřejmé, že neuhradí pohledávky,“ upozornil ÚS.

Senátoři neuspěli u Ústavního soudu, zákon o tržní síle dál platí

Krimi

Soudci dali na misku vah to, zda byl v případě zákonů naplněn předpoklad existence veřejného zájmu, a také vztah přiměřenosti vůči sledovanému legitimnímu cíli, kterým je ochrana důstojného života ve smyslu základních sociálních a existenčních podmínek nájemců bytových prostor a prostor sloužících k podnikání. Nakonec dospěli k závěru, že zákony v tzv. testu proporcionality obstály.

Výběr článků

Načítám