USA: Koronavirus prý napadá i mozek

Zatím není jasné, jak se virus dostává do mozku a jak často ho poškozuje. Může se tam dostávat krví nebo očima. „Jestliže je mozek infikován, může to mít smrtelné důsledky,“ dodala Iwasakiová, která působí na univerzitě v Yale.

Iwasakiová zjistila poškození mozku jak z pitev zemřelých, tak u myší. A zároveň ta i v laboratorních podmínkách na samotných mozkových buňkách.

Asi 40 až 60 procent hospitalizovaných má neurologické a psychiatrické symptomy, uvedl neurolog Robert Stevens z univerzity Johnse Hopkinse. Ne všechny ale musejí být důsledkem napadení mozku, obtížně se určuje, zda zmatenost a delirium nesouvisí s podávanými sedativy, dodal.

Zápal plic může vést k tomu, že je krev pacientů hustší, a to vede k mrtvicím. „Na to není potřeba, aby byly napadené přímo mozkové buňky,“ uvedl britský neurolog Michael Zandi a dodal: „Neviděli jsme mnoho důkazů, že virus napadl přímo mozek, i když víme, že je to možné.”

Tým Iwasakiové však napadení mozku zjistil, i když je v mozku jen málo buněk, které mají na povrchu receptor ACE2, přes který SARS-CoV-2 do napadených buněk dostává. Podle ní dokáže tyto buňky v mozku najít. Domnívá se, že při napadení mozku je nemoc smrtelnější. Myši, které měly napadený mozek, rychle ztratily na váze a do šesti dnů pomřely.

Nebezpečí je o to větší, že Iwasakiová nenašla důkazy, že by při napadení mozku zasahoval imunitní systém jako u jiných virových nákaz: „Je to tichá infekce. Virus má mnoho způsobu, jak uniknout (detekci),“ zmínila imunoložka. Virus podle ní však připravuje okolní buňky o kyslík, který spotřebovává napadená buňka, takže hynou.

Její zjištění odpovídají pozorováním jiných expertů, kteří se zabývali mozkovou tkání napadenou koronavirem, uvedl Alysson Muotri z kalifornské univerzity v San Diegu, který se věnoval i viru zika, jenž také napadá mozek. Koronavirus podle něj zřejmě snižuje počet spojení mezi neurony: „Několik dní po infekci jsme viděli výrazný pokles synapsí. Zatím nevíme, zda je to vratné nebo ne.“