Testování v Česku: Sady kupujeme v zahraničí, čeští výrobci se ale také hlásí

Standardní testování na přítomnost viru probíhá tak, že člověk s příznaky nákazy, který získá doporučení od lékaře, navštíví některé z odběrových míst (zde), kde mu udělají výtěr z nosohltanu a hltanu. Některá zařízení také posílají odběrové sanity k pacientům domů. Kdo nemá doporučení od lékaře, může se nechat otestovat na vybraných místech sám za úplatu.

Vzorek odebraný pacientovi nejprve putuje do biologické laboratoře. „Zde je potřeba získat RNA viru v jeho čisté podobě a ta jde do takzvaného PCR testu, kde se provádí detence různých mikroorganismů. PCR testy se provádějí už zhruba patnáct let, rutinně se takto zjišťuje například chřipka,“ popsal Právu vedoucí Ústavu lékařské mikrobiologie v pražské motolské nemocnici Pavel Dřevínek.

Ke každému z kroků je zapotřebí patřičný materiál, jehož nedostatek byl také hlavní příčinou, proč testování na různých místech v minulých dnech vázlo.

„Výtěrová souprava by měla mít několik vlastností. Musí být především bezpečná, skrz nosní dutinu projít do nosohltanu tak, aby to pacienta nezranilo. Nelze použít jakoukoliv tyčinku, například dřevěné špejle nejsou tak ohebné a flexibilní,“ řekl Dřevínek.

„Na konci tyčinky musí být něco, co umí setřít epitel z hltanu, a zároveň tolik neabsorbuje. Ideální je jemný štěteček z umělých vláken na bázi nylonu, který získaný materiál dobře uvolní,“ uvedl mikrobiolog.

Štěteček se poté musí vnořit do tekutiny, kde se „vylouhuje“. Právě proto nejsou podle Dřevínka příliš vhodné vatové tyčinky, o kterých se mluví kvůli tomu, že nylonových štětečků není všude dostatek.

„Vata setře povrch hltanu, ale už tak dobře neuvolňuje materiál, který potřebujeme. Preferujeme ohebné tyčinky s jemným štětečkem. Významnými dodavateli byla Itálie a Velká Británie, teď ale dodávka z těchto zemí z pochopitelných důvodů vázne a tyto tyčinky nelze objednat. Hledáme proto různé náhrady,“ uvedl Dřevínek.

Prostředky na jedno vyšetření vyjdou laboratoř na částku kolem pět set korun.

Třeba Miroslav Pek z laboratoře Tilia ale míní, že klasické odběrové sady nejsou nezbytně nutné. „Dají se využít běžné stěrovky, obyčejné vatové tyčinky. Nemusí být sterilní vzhledem k tomu, že pátráme čistě po koronaviru a ne například po streptokoku,“ řekl Právu Pek.

Laboratoř Tilia byla jedna z prvních soukromých laboratoří, která odhalila pozitivní testy na koronavirus u některých pacientů, stát poté testování soukromým laboratořím bez certifikace zakázal a až posléze laboratoř dostala od ministerstva zdravotnictví výjimku.

Za pátek minulého týdne evidovalo ministerstvo zdravotnictví přes pět tisíc provedených testů, o víkendu došlo k poklesu, ale v pondělí se opět čísla zvedla na více než pět tisíc. V úterý pak bylo provedeno 6206 testů, dosud nejvíc za měsíc od začátku nákazy v Česku.

Ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že neustále pracuje na rozšiřování laboratorních kapacit. „Počet otestovaných osob v čase roste. Snažíme se maximálně diagnostiku rozšiřovat včetně odběrových míst,“ řekla Právu mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová.

Kompletní seznam laboratoří, které mohou testy provádět, je na webových stránkách ministerstva (zde).

Sady pro PCR test objednávají laboratoře většinou ze zahraničí, ačkoliv podle Peka by se potřebné chemikálie daly vyrobit i v domácích podmínkách. „Kity si mícháme sami, ale jsme závislí na zahraničních dodavatelích. Léta se to řešilo nákupem z USA a Německa, tak to tak zůstalo,“ řekl Pek.

„Kupujeme komerční kity z Jižní Koreje nebo Číny, které jsou certifikované. Ale máme i české výrobce,“ uvedl Dřevínek.

Jedním z tuzemských výrobců je brněnská společnost Elizabeth Pharmacon, která soupravy na testování PCR distribuuje od března.

„Od Elizabeth Pharmacon máme také jednu krabičku na vyzkoušení, zatím jsme ji nevyzkoušeli,“ řekl Dřevínek s tím, že zatím odebírají ty čínské. O produkty brněnské společnosti je zájem i v zahraničí.

Česká republika v uplynulých dnech zakoupila z Číny také 300 tisíc rychlotestů na přítomnost koronavirových protilátek. Začaly se používat v některých odběrových místech a v některých nemocnicích.

Na rozdíl od výtěru z nosohltanu se u nich přítomnost viru zjišťuje z protilátek v krvi odebrané z bříška prstu. Hygienici ale v prvních dnech začali upozorňovat na to, že rychlotesty vykazují správné hodnoty jen z 20 procent. Přesto mohou mít svůj význam.

„Rychlotesty zjišťují protilátky, které nejsou u akutního onemocnění ještě vytvořené. Mohou mít svůj potenciál až na konci onemocnění, případně v epidemiologické studii, kdy se bude testovat promořenost populace,“ vysvětlil Dřevínek.

Podle něj by mohly prokázat prodělané onemocnění u lidí, kteří si infekcí prošli buď s nepatrnými příznaky, nebo zcela bez nich.

Mluvčí ministerstva zdravotnictví Štěpanyová uvedla, že rychlotesty se mohou dnes používat i u pacientů, kteří mají příznaky respiračního onemocnění.

„V případě, že rychlotest ukáže pozitivní výsledek, je s velkou pravděpodobností verdikt správný. Rychlotesty skutečně zjišťují, zda se v těle dotyčného objevily protilátky. Pokud je však pozitivní, spolehlivě víme, že u pacienta onemocnění probíhá, protože reagují na změnu imunitního systému, který se s daným virem setkal a vytváří proti němu protilátky,“ uvedla mluvčí. Pokud test vyjde pozitivní, pacient absolvuje ještě standardní vyšetření.

Za rychlotesty Česká republika zaplatila 54 milionů korun.