Článek
„Řekl jsem mu, že ho jen hospitalizujeme, nechtěl jsem, aby si něčeho všiml. Dali jsme mu všechen kyslík světa, až do konce,“ přiblížil.
„Byl to dobrý člověk, vždycky hodný. Ještě teď mám slzy v očích, když pomyslím na to, jak svíral mobil, díky kterému vás cítil nablízku. Je mi strašně líto, že se mi nepodařilo ho zachránit. Chci vám ale říct, že vůbec netrpěl. Osobně jsem se ujistil,“ dodal.
Onemocněla i matka
Francesca poskytla doktorův vzkaz italským médiím, aby doložila „solidaritu lékařů, kteří se každý den setkávají s utrpením“.
Šťastný konec: sestra, která v práci padla únavou, se už uzdravila
„Nemůžeme na tyto doktory a zdravotníky zapomenout,“ zdůraznila s tím, že udělali vše pro to, aby se její tatínek necítil „opuštěný a aby neměl strach ze smrti“. „Dali mu k uchu mobil, aby mně a mému synovi umožnili se s ním naposledy rozloučit,“ poznamenala.
Svěřila se také, že nyní prožívá dvojnásobné drama. Poté, co ji virus vzal tatínka, nyní žije v hrůze, že přijde i o maminku, která se taky nakazila. Upřesnila, že starostlivý lékař, který ji zprávu poslal, ji nadále občas zavolá, aby se informoval o stavu její matky.