Článek
Podle vedoucí Národní referenční laboratoře pro chřipku SZÚ Heleny Jiřincové je omikron zatím záhada. „Neznáme jeho předka. Dostal se do lidské populace, aniž bychom trasovali jeho mezipředky - čili je to takový překvapivý virus. Víme, jaké má mutace, víme, že se rychleji šíří,“ řekla v ČT.
Podle ní je třeba zkoumat až životaschopnou virovou kulturu, což lze spíše v zemích, které mají vyšší záchyt omikronu.
Variantu omikron, kterou Světová zdravotnická organizace (WHO) kvůli potenciálně vyšší nakažlivosti zařadila mezi znepokojivé typy koronaviru, poprvé zaznamenali 9. listopadu v jižní Africe.
WHO: Omikron představuje globální riziko
Jiřincová poznamenala, že při vysoké virové incidenci nelze sekvenovat všechny vzorky. Podle jejich doporučení se měla nákaza držet maximálně na průměrných dvou tisících pozitivních testů denně. „To, jak jsme si nechali virus rozšířit, nám teď výrazně ztěžuje detekci omikronu,“ řekla s tím, že laboratoře nyní stěží dostojí sekvenaci nařízených deseti procent vzorků.
Jejich největší podíl pochází od osob, u nichž selhalo očkování, přičemž se vzorky vybírají vesměs náhodně. Pomoci by měl podle Jiřincové v blízké době algoritmus, který by cíleně vybíral vzorky podle regionu, věku a pohlaví rovnoměrně.
Kvůli variantě omikron musí Češi i občané zemí EU od soboty po příjezdu do Česka z pobytu v sedmi jihoafrických státech minimálně na deset dnů do izolace. Občané třetích zemí bez oprávnění k dlouhodobému pobytu v ČR mají vstup do Česka zakázaný.
Lékařka z JAR popsala nezvyklé příznaky nákazy omikronem
Lidi, kteří do Česka přicestují ze zemí, kde už byla varianta omikron také potvrzena, tedy z afrických zemí, Hongkongu nebo Británie, čeká povinné PCR testování. Případné nakažené by pak hygienici přednostně trasovali.