Švédsko kráčí, nebo bloudí po své cestě?

Pozvali totiž výlučně zahraniční novináře, protože menšinový rudo-zelený kabinet by rád poopravil podle něho závadný a zavádějící obraz toho, jak si skandinávské království počíná tváří v tvář koronavirové krizi.

„To, že se život ve Švédsku prakticky nezměnil, není nic jiného než mýtus,“ spustila hned na začátku Ann Lindeová, ministryně zahraničí. Lena Hellegrenová, její soc. dem. kolegyně a šéfka resortu sociálních věcí a zdravotnictví, si přisadila: „Musím potvrdit, že názor, že moje země se chová v porovnání s jinými výrazně odlišně, není výjimečný. Tento dojem nesdílím.“

Postupovali jsme jinak pouze ve dvou bodech, vypočítávala Hallengrenová. Za prvé: jesle, školky a základní školy zůstávají otevřeny. Za druhé, upozornila ministryně, úřady nesáhly po pravidlech, jež by donutila obyvatele zůstávat doma. „Vláda se obrátila na veřejnost s light doporučeními a povedlo se,“ podtrhla.

Vláda se nadále spoléhá na to, že lidé se budou chovat zodpovědně a o své vůli omezí fyzické kontakty. „Svět obletěly záběry na první pohled bezstarostných Švédů, jak si v jarních slunečních paprscích vychutnávají kávu, zmrzlinu či pouhé posezení, procházejí se, nakupují nebo se baví na palubách lodí při výletech na ostrov Gotland,“ podotkl týdeník Der Stern.

Funguje to? Anders Tegnell, státní epidemiolog a symbol švédské cesty, předpokládá, že už v květnu se ve Stockholmu, kam se soustřeďuje většina nákaz a úmrtí, vytvoří mezi lidmi kolektivní imunita na takové výši, že zbrzdí šíření koronaviru.

„Ukazují to naše matematické modely. Ty jsou tak dobré jako data, jež do nich vložíme. Uvidíme, zda mají pravdu. Věřím, že ano,“ ujistil v britském listu The Guardian.

Kritici upozorňují, že stát zašel příliš daleko. Na milion obyvatel Švédsko nyní zaznamenává vyšší úmrtnost než Spojené státy, současné globální epicentrum nákazy. Ani v porovnání s Norskem a Dán­skem, jež sáhly po přísnějších opatřeních, nevychází Švédsko se ctí.

„Jdeme nebezpečnou cestou. Upnuli jsme se k ruské ruletě. Lidé se stali pokusnými králíky, aniž o tom mohli spolurozhodnout,“ argumentuje v týdeníku Der Spiegel Claudia Hansenová, specialistka na infekční choroby z renomovaného Institut Karolinska ve Stockholmu.

Napadá především fakt, že státní epidemiologové a další vládní poradci neberou dostatečně v úvahu, že infekci šíří i lidé, kteří vykazují jen velice mírné příznaky, nebo dokonce nemají žádné.

A nejen to – až do Velikonoc monarchie tří korunek testovala pouze zdravotníky a nemocné s jednoznačnými příznaky. „Do třetice: pracovníci v řadě sociálních domovů se vyjádřili, že postrádají roušky či rukavice,“ uzavírá Hansenová, která zaslala spolu s dvaceti kolegy vládě otevřený dopis, kritizující její postup.