Summit EU naléhal na další očkování

„Zpřístupnění vakcinace všem a nasazení posilujících dávek je životně důležité a naléhavé. V tomto kontextu zůstává klíčové překonání váhavosti vůči vakcínám, mimo jiné bojem proti dezinformacím,“ stojí v prohlášení summitu, na němž Česko zastupoval Andrej Babiš, premiér v demisi.

„Vedle vakcinace by se mělo pokročit také s implementací strategie EU pro léky na covid-19, včetně společných nákupů,“ uvádí se dále ve společném stanovisku.

Evropští lídři debatovali také o tzv. covidových pasech a volném cestování v rámci EU. Někteří se skepticky vyjádřili k rozhodnutím Itálie, Portugalska a Irska požadovat testy i po očkovaných občanech EU, zatímco jiní vyjádřili pro tento krok pochopení.

Podle lucemburského premiéra Xaviera Bettela nejsou cestovní restrikce řešením. „Dodatečné testy nemohou nahradit očkování,“ zdůraznil. Naproti tomu rakouský kancléř Karl Nehammer označil postup Itálie za „přípustný“. Italský premiér Mario Draghi ale výhrady odmítl s tím, že v jeho zemi se varianta omikron podílí na potvrzených nákazách méně než 0,2 procenta, zatímco v jiných státech je mnohem rozšířenější. „Tuto výhodu si musíme udržet, abychom chránili náš zdravotní systém,“ dodal.

Summit nakonec možnost dodatečných opatření, jako je vyžadování testů i po očkovaných, zcela nevyloučil. Jeho účastníci se ale shodli, že nové restrikce nesmějí podkopávat fungování vnitřního trhu EU ani „nepřiměřeně omezovat“ volnost pohybu a že podobná rozhodnutí je nutné přijímat na základě „objektivních kritérií“.

Evropská komise v tomto ohledu chystá vyhlášku, podle níž by se vakcinace bez posilující dávky uznávala devět měsíců. Česko i některé další unijní země už takto vymezenou platnost certifikátu zavádějí, zatímco na Slovensku nebo v Polsku stále počítají s dvanácti měsíci.

Summit EU jednal také o vysokých cenách energií a možnosti využívat jádro a plyn jako náhražku za odstavované uhelné elektrárny. Skupina států včetně Česka navrhovala prosadit do závěrů jednání, aby Evropská komise jádro zařadila na seznam zelených investic.

„Plynové elektrárny produkují méně emisí a jaderné vůbec žádné a jako takové je potřebujeme na dalších 30 či více let,“ prohlásil polský premiér Ma­teusz Morawiecki.

Rakouský kancléř Karl Nehammer, podporovaný několika dalšími zeměmi, se však důrazně postavil proti. „Jsme proti označování jaderné energie za zelenou,“ prohlásil. Postoj Rakouska podpořilo mj. Lucembursko. Závěry summitu k tématu nebyly v době uzávěrky známy.

Šéfové států a vlád EU debatovali také o zahraniční politice, mj. o napjaté situaci ve vztazích mezi Ruskem a Ukrajinou či o dalším postupu okolo migrantů na vnější hranici EU s Běloruskem. Někteří lídři volali po zpřísnění sankcí vůči Rusku. Podle předběžné verze závěrů k této otázce měla Unie varovat Moskvu před „masivními následky“ v případě invaze na Ukrajinu.