Strach z vlny covidu? Riziko se rapidně snížilo a existuje účinná léčba, uklidňují odborníci

Lékař Vojtěch Thon z Masarykovy univerzity vypracoval strategii levné a účinné léčby, která pomůže onemocnění překonat.

Odborníci reagovali na dotazy Novinek, zda jsou na místě obavy z další vlny covidu, která se očekává na podzim.

„Potvrzuje se, že poslední subvarianty způsobují významně méně komplikací průběhu tohoto onemocnění, což se odráží v nižším počtu hospitalizovaných, včetně počtu jedinců s fatálním následkem. Odhaduje se, že riziko závažného covid-19 se snižuje o více než 80 procent,“ uvedl pro Novinky Marek Petráš.

Hlavní imunolog IKEM Ilja Stříž Novinkám sdělil, že varianta omikron a její dominující subvarianty dávají přednost horním cestám dýchacím před postižením plicní tkáně. „Proto je také průběh infekce nyní zpravidla mírnější oproti onemocnění předchozími variantami. Je to nejspíš dáno odlišným mechanismem vstupu viru do buněk,“ uvedl.

„Klinické projevy ale nezávisí jenom na vlastnostech viru, důležité je i nastavení imunitního systému, kdy se již zřejmě většina osob s virovými antigeny setkala formou vakcinace či prodělané infekce. Je proto možné, že i infekce omikronem by mohla mít ve virem a očkováním nedotčené populaci vážnější průběh,“ dodal Stříž.

Ukazuje se, že omikron zvládají lépe i chronicky nemocní. „U části chronicky nemocných pacientů, kde není imunitní systém zásadně potlačen, např. u kompenzovaných astmatiků, již může tato infekce probíhat jako běžná viróza. V případě, že jsou očkovaní, případně covid ještě prodělali, tak u nich může další koronavirová infekce astma dočasně zhoršit (tak jako ostatní respirační virózy), ale nemělo by jim hrozit riziko těžkého průběhu,“ popsal Stříž.

Pacientům s těžce potlačenou imunitou, např. po transplantaci orgánů, však i s infekcí omikronu hrozí hospitalizace, v nejhorším případě i smrt.

Odborníci, které Novinky oslovily, potvrzují, že omikron a jeho subvarianty dokážou obejít stávající očkování i ochranu po prodělání nemoci. Stávající vakcíny jsou totiž založené na původním kmeni SARS-CoV-2 a nejsou schopny zajistit odpovídající ochranu před novými mutacemi.

Pro ohrožené pacienty je však naděje posilující očkování 3. dávkou, které podle některých studií i proti novým variantám krátkodobě snižuje riziko závažného průběhu nemoci. „Bohužel předběžné šetření naznačuje jen časově omezenou dobu nepřekračující dva měsíce. Proto, pokud se má někdo nechat očkovat, pak výhradně ten, který je ve zvýšeném riziku. To jsou zpravidla jedinci s omezenou funkcí imunitního systému, a to jakéhokoli původu, ať už vrozeného, nebo získaného,“ řekl Novinkám Petráš.

„Rozhodně nelze očekávat, že očkování třetí nebo čtvrtou dávkou původních vakcín zajistí obecné populaci odpovídající ochranu. Na to je třeba vyčkat u aktualizovaných vakcín, které by snad mohly být k dispozici na konci léta,“ poznamenal epidemiolog. Ty chystají společnosti Sanofi a GSK, nebo Moderna.

Lékař Vojtěch Thon z výzkumného centra Recetox Masarykovy univerzity v Brně klade důraz na postup v léčbě. „Covid-19 je závažné onemocnění. Proto je nezbytná včasná účinná léčba. Její strategii jsem vypracoval. Je všem dostupná a není drahá. Jedná se o komplexní kombinovanou léčbu, lokální i celkovou, která je nezávislá na variantách viru,“ sdělil Novinkám.

Pacientům doporučuje nasadit lék montelukast, který se běžně používá při léčbě astmatu a mohou ho užívat i těhotné ženy a děti. Dokáže totiž tlumit zánětlivou reakci, působí imunoregulačně a brání fibrotizaci plic. K tomu doporučuje kloktání organicky vázaného jódu (jodovaný povidon), který pomůže snižovat virovou nálož. Vhodné je pak podle něj v malé dávce nasadit i acylpyrin jako prevenci proti srážení krve a léky na tlumení kašle.

Podle Thona by se pacienti měli obracet na své praktické lékaře. „Na to se zapomíná. Každý občan v ČR má přitom svého lékaře, který nese za diagnostiku a léčbu svých pacientů odpovědnost,“ dodal.

Další vlna covidu by se mohla vzedmout již v létě. Stávající pozorování totiž podle Petráše ukazují, že koronavirus nemá specificky vyhraněnou sezónnost, jako je tomu třeba u chřipky.

„Samozřejmě chladné období s nástupem podzimu může další výskyt jen zrychlit. Bude-li k dispozici aktualizovaná verze vakcíny, pak očkování pomůže těm nejzranitelnějším, což jsou jedinci s omezenou funkcí imunitního systému. Zda bude třeba implementovat plošné očkování nebo masivní očkování, zatím není jisté, a to s ohledem na příznivý dopad nových subvariant omikronu,“ uvedl epidemiolog.

Nepříznivý scénář a příchod nových a odlišných variant, které by mohly mít naopak komplikovaný dopad na zdraví populace, sice nelze vyloučit, Petráš jej však nepředpokládá. „To by však mohlo mít také negativní dopad na dosud získanou imunitu proti SARS-CoV-2, a aktualizované očkování by tak nemuselo být dostatečně účinné. Osobně spíše věřím původnímu scénáři, že cirkulující omikron se bude nadále ve svých subvariantách vyvíjet a nebude představovat zásadní zátěž pro obyvatelstvo,“ uzavřel Petráš.

Stříž míní, že očkování dosud nepochybně zachránilo život spoustě lidí, a to nejen seniorům. Připomněl, že před zavedením vakcinace umírali i relativně mladí lidé, u nichž by to nikdo nečekal.

„V současnosti již má většina populace určitou míru imunitní ochrany proti koronavirům a je zapotřebí zvažovat další strategii. Zda ještě očkovat. Koho. Jakou vakcínou. Domnívám se, že zejména u osob se silně potlačenou imunitou, u seniorů a dalších vysoce rizikových skupin bude předsezónní očkování nezbytné, nicméně možnost se nechat očkovat by asi měli mít i ostatní, budou-li mít zájem,“ uvedl.