Článek
Podle zástupců zaměstnavatelů jsou částky nízké. Vláda původně hovořila o tom, že stát přispěje na mzdy z 80 procent.
Podle návrhu půjde o 80 procent hrubé mzdy, částka bude zastropovaná pod hranicí 25 tisíc a zhruba třetina bude odvedena na sociální a zdravotní pojištění.
Na nedostatek informací o přesném provedení si stěžoval šéf Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý. „Vláda schválila kurzarbeit. Ale trvalo to celý týden, než jsme dostali základní informace,“ řekl na pondělní tiskové konferenci.
Přehledně: Jak chce vláda pomoci podnikatelům a ekonomice
Zaměstnavatelům se také nelíbí, že se z kompenzace mají platit odvody. Kompenzovaná částka se navíc počítá z hrubé mzdy, a ne superhrubé mzdy, která by reflektovala všechny náklady na zaměstnance.
„To by znamenalo, že z každé stokoruny kompenzace by zaměstnavatel hned 34 korun odvedl zpět,“ připomněl Dlouhý.
Mezi návrhy komory je odklad odvodů, případně odvození kompenzací od superhrubé mzdy. „Pak by se snad odvody ani nemusely odkládat nebo rušit,“ doplnil.
Nevýhoda pro kvalifikované
Aktuální strop odpovídá mediánové mzdě 31 tisíc, polovina zaměstnanců přitom bere více. Na jejich mzdu tak stát přispěje méně než deklarovaných 80 procent.
„Firmy s vysoce kvalifikovanými zaměstnanci a s vyspělými technologiemi budou tak silně znevýhodněné. Přitom právě tyto firmy přece chceme nejen udržet, ale i rozvíjet, to už několikrát vláda v minulosti deklarovala,“ upozornil na rozpor programu s dřívějšími prohlášeními vlády Dlouhý.
Ten proto navrhuje limit programu zvýšit na 36 tisíc korun měsíčně, tedy na úroveň celorepublikové průměrné mzdy, anebo jej odvozovat od konkrétní průměrné mzdy v podniku.
Kurzarbeit. Německý vynález se šíří Evropou
Hospodářská komora se staví i proti tomu, aby zaměstnavatel odváděl z náhrady mezd ještě sociální a zdravotní pojištění. „To fakticky snižuje váhu státního příspěvku,” uvedl Dlouhý.
Tuto skutečnost kritizoval i prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza, který zpochybňuje, že by návrh v současné podobě zabránil propouštění, což je právě smyslem kurzarbeitu.
Propouštění už bohužel běží, masová vlna přijde dnes a zítra. Důvod? Podpora vlády je naprosto nedostatečná. Z každé poskytnuté stokoruny si vláda obratem stáhne zpátky 34 Kč na soc a zdrav pojištění. A firmám, které platí své lidi slušně, stát přispěje jen malou část nákladů.
— Tomáš Prouza (@ProuzaTomas) March 30, 2020
„Propouštění už bohužel běží, masová vlna přijde dnes a zítra. Důvod? Podpora vlády je naprosto nedostatečná,” napsal Prouza na Twitteru.
„Z každé poskytnuté stokoruny si vláda obratem stáhne zpátky 34 korun na sociální a zdravotní pojištění. A firmám, které platí své lidi slušně, stát přispěje jen malou část nákladů,” dodal.
Šéf Hospodářské komory Dlouhý: Podporu vlády vítáme, provedení je horší
Hospodářská komora chce proto pravidla změnit. „Žádáme, aby stát dočasně zrušil měsíční odvody pojistného, přechodně je výrazně snížil, nebo je alespoň na půl roku odložil s postupným splácením v následujících letech. A to plošně pro všechny zaměstnavatele. Dokážeme si alternativně představit, že by stát příspěvek navýšil o částku plně kompenzující vlastní pojistné odvody zaměstnavatele,“ upřesnil Dlouhý.
Zástupci zaměstnavatelů také volají po tom, aby administrativa příspěvku byla jednoduchá a pokud možno bez bezprostředního fyzického kontaktu s pracovníky úřadu práce, a to nejen vzhledem k riziku šíření nákazy. „Každá složitost postup komplikuje a jde o čas,” napsala v tiskové zprávě Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.
