Článek
Současně poskytovatelé těchto služeb vydali seznam doporučení pro sociální ústavy, jak se mají zachovat v případě rozšíření koronaviru v Česku či nějakém výskytu tohoto onemocnění v nějakém ze zařízení.
SPECIÁL: Koronavirus 2019-nCoV
„Plány zahrnují zdravotníky a zdravotnická zařízení, podle současných zákonů jsou sociální služby mimo. Proto jsme se obrátili na ministra zdravotnictví, aby ve všech opatřeních a v případě aktualizace plánu zařadil sociální služby naroveň služeb zdravotnických,“ uvedl prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb Jiří Hořecký. Hlavním důvodem je to, že v sociálních ústavech se nachází nejrizikovější skupina lidí, u kterých by mohlo mít nakažení koronavirem tragické důsledky. Onou skupinou jsou hlavně senioři a lidé s nějakým přidruženým onemocněním.
Čím vyšší věk, tím rizikovější
V Česku se podle Hořeckého v současnosti nachází v ústavech 65 tisíc seniorů, v domácnostech, kam za nimi chodí pracovníci pečovatelské služby, jich je pak dalších zhruba sto tisíc lidí nad 80 let.
Prymula: Senioři by měli zůstávat doma, do Itálie radši nejezděte
Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula krok asociace uvítal. Dodal, že ministerstvo zdravotnictví vydalo sice nejrůznější doporučení, ale není schopno vydat centrálně dokumenty pro celou republiku. Každý resort by si tak podle něj měl dokumenty dále rozpracovat a přenést je na jejich podřízené instituce.
„Na tuto věkovou kategorii a podobná zařízení musíme zacílit pozornost, a pokud tu bude riziko přenosu, tak se musíme postarat o skupinu nejohroženějších občanů. Čím totiž věkově jdeme výš, tím je riziko vyšší,“ řekl Prymula.
Na APSS se v posledních týdnech hojně obracejí poskytovatelé sociální péče s dotazy, jak se zachovat při výskytu či jak řešit personálně situaci, kdyby se celé zařízení ocitlo v karanténě. Proto asociace vydala patnáctistránkový návod, jak by měli poskytovatelé sociálních služeb postupovat. Například pečovatelka, která přijde za seniorním klientem domů a uvidí už mezi dveřmi, že je nějak nemocný, neměla by do domu vstupovat, a naopak kontaktovat hygieniky a celou situaci s nimi probrat.
Kritika MPSV za doporučení zásobit se na 6 týdnů
Kromě výše zmíněných dotazů se poskytovatelé ptají také na předzásobení, a na jak dlouho.
Podle ředitelky největšího domova seniorů v Královehradeckém kraji Daniely Luskové to nemusí být na více než tři dny. Zástupci z praxe v této souvislosti taktéž zkritizovali ministerstvo práce a sociálních věcí za doporučení předzásobit se na šest týdnů.
Pravidla testování na koronavirus se v Česku mění
„Pokyn ministerstva práce, že si všichni poskytovatelé mají nakoupit léky a potraviny na šest týdnů dopředu, je v rozporu s doporučeními vlády. Je to nereálné a nerealistické,“ uvedl Hořecký a připomněl, že například dezinfekčního materiálu je v Česku i celosvětově nedostatek a dodávky se dají očekávat v horizontu týdnů.