Sono u praktika odhalí covidový zápal plic

„Je s velkým podivem, že v současné pandemii máme v rukou metodu, která je během deseti minut schopná u pacienta diagnostikovat covidovou pneumonii, zajistit mu přesnou a dobrou léčbu včas, a téměř nikdo to v ČR nevyužívá,“ řekl Právu praktický lékař David Halata, člen pracovní skupiny pro tuto oblast v rámci Sdružení všeobecného lékařství.

Vyšetření u něj podstoupil letos na jaře například zdravý 31letý muž. Tři dny od pozitivního testu na covid měl teplotu, slabost a byl unavený. „Na plicích nebyl ani poklepem slyšitelný žádný nález,“ popsal lékař. Další hodnoty byly s ohledem na typ nemoci v normě. Za běžných okolností by tak šel domů s doporučením na odpočinek a nasazení paracetamolu.

„Nicméně my jsme měli v ordinaci takzvanou Point of Care Ultrasonografii (POCUS) a na ultrazvuku jsme jednoznačně nalezli difuzní oboustranný B profil. Tento nález je naprosto typický pro covidový zápal plic. Díky tomu byl pacient okamžitě odeslán k hospitalizaci do nemocnice, kde vstupní rentgen potvrdil náš nález,“ vysvětlil Halata s tím, že vyšetření zabralo asi tři minuty.

Nabízí se podle něj otázka, jaký by byl průběh nemoci, pokud by se na začínající pneumonii nepřišlo takto brzy. Přístroj využívají např. ortopedi nebo záchranáři. „Je to metoda běžně používaná, jen jí nevěnujeme pozornost,“ uvedl lékař. Může tak včas odhalit náběh na žilní trombózu, žlučníkové kameny nebo počínající zánět ledvin.

Nejde o standardní vyšetření ultrazvukem, jako je v nemocnicích. Cílené ultrasonografické vyšetření, v angličtině Point of Care Ultrasonography, má podle Halaty tu výhodu, že pacient nemusí dojíždět na speciální pracoviště. Diagnostika v místě je rychlejší a zacílena na konkrétní problém.

Naproti tomu standardní metoda v nemocnici má za cíl poskytnout maximálně systematický obrázek o stavu pacienta. Což obnáší to, že na vyšetření se čeká i několik dní až týdnů a provádí ho specialista. „Například vyšetření břicha v našem regionu má objednací dobu šest až osm týdnů,“ dodal lékař.

Poslední rok má přístroj k dispozici 17 ordinací praktiků, a to v rámci tří probíhajících klinických studií. Výsledky by měly být k dispozici na přelomu roku. Průběžná data naznačují velký přínos. Pacient tak nemusí absolvovat zbytečná vyšetření, čímž se ušetří i výdaje na léčbu.

Ministerstvo zdravotnictví zatím tento typ vyšetření v primární péči nepodporuje a pojišťovny jej v tomto režimu nehradí. Praktik by si tak musel přístroj za stovky tisíc korun pořídit na vlastní náklady a výkony by mu nikdo nehradil.

„Nejsou tam zatím žádné úhrady pro primární péči. Jsme ve stadiu, kdy to testujeme a kdy na základě výsledků testů požádáme o úhradu,“ řekl předseda Společnosti všeobecného lékařství Svatopluk Býma.