Smejkal: Situace se zlepší až po Velikonocích

Nevím. Na hlubší analýzu potřebujeme ještě pár dní. Je nesmírně důležité, aby se maximálně testovalo v provozech, jsou v tuto chvíli nejrizikovější a mohly by být příčinou zpomalení poklesu. Pokud tedy lidé dodržují opatření, stejně tak jako před týdnem.

To přinejmenším. Sledujeme několik parametrů. Počet pozitivních záchytů ze všech PCR testů, počet denních záchytů, u kterého bychom rádi, aby byl pod 2000 za den (v úterý se nákaza potvrdila u 13 934 lidí). Pak samozřejmě nálož na jednotkách intenzivní péče.

Velký posun dolů by mohly být Velikonoce a pár pracovních dní volna k tomu.

Za podmínek přísného testování v provozech se budu zasazovat o otevření prvního stupně základních škol jako první krok. A výuka bude rotační.

Ne, zatím ne, ale nabízíme pomoc. PES musíme oživit, upravit, ostříhat, bylo skvělé, že vznikl, jen jej musíme upravit na současné podmínky. Byl přece jen ušit na virus, který jsme tu měli vloni. PES je ale důležitý pro rozvolňování a myslíme si, že bude nutné, aby v době, kdy se rozvolňovat začne, už byl nový. Na jeho vytvoření nebo oživení je čas do Velikonoc.

Hlavním důvodem prodloužení intervalu mezi dávkami je zabránit zbytečným úmrtím a ulevit přetíženému zdravotnímu systému. Při dostatečné proočkovanosti rizikové části populace a zvýšené dostupnosti dávek se předpokládá, že se interval mezi dávkami v budoucnu zase zkrátí. Je to minimální oběť pro očkovaného jednotlivce – 14 dní po první dávce je člověk významně chráněn –, ale velký přínos pro celou společnost.

Na dostatek vakcín se asi ptáte špatného člověka, to já nevím. Problém je nyní také v tom, že lidé odmítají AstraZeneku, takže musíme počkat do čtvrtka na stanovisko EMA. Já si myslím, že pokud to dobře dopadne, budeme mít vakcín dost.

Jde to všechno pomalu. My v IKEM též provádíme základní rozlišení tří nejdůležitějších variací (britské, jihoafrické, brazilské) u všech vzorků a tak by to měla provádět každá laboratoř u všech PCR vzorků. Sekvenace ostatních vzácných variací je až další krok – to dělá Státní zdravotní ústav. Myslím si, že je to problém vybavení a jsou s tím spojené i finanční náklady. Nic, co by se nedalo relativně rychle vyřešit. Jako všechno je to hodně o penězích. Měli bychom mít covid fond, ze kterého by se vše spojené s pandemií platilo.

Tu transparentnost oddělení politiky od odborných doporučení, maximální informovanost veřejnosti, zapojení nezdravotníků do trasování, testování a možná i očkování. Je toho dost.

To je otázka za milion dolarů. Myslím, že proočkovanost poloviny populace už by měla stačit. Musí se ale dobře vysvětlit, že nejde o diskriminaci. Nejdříve to budou ti starší a rizikoví, tak by jim to mohli mladí přát a říci si, já si ještě chvíli počkám, budu se testovat, tomu očkovanému to přeju a nezávidím mu ten pas. Je to o komunikaci a podmínce, že prioritizace očkování je fér. Umožníte velké skupině, která je většinou starší a z toho života už toho třeba tolik mít nebude, aby vycestovala do nějaké země dřív. Nejde jen o očkované, ale i o ty, kteří covid prodělali. Ti všichni by mohli mít pas.

Nevím, kolik se do Česka dostane vakcín. Když poslouchám, co se plánuje, že se v dubnu proočkuje sto tisíc lidí denně, tak máte tři miliony plus milion, který už je proočkovaný, tak to je přes čtyřicet procent populace. Takže v květnu by nějaký takový pas podle mě klidně mohl být.