Článek
„Od chvíle, kdy se virus na konci roku 2019 objevil, prodělal jen málo genetických změn,“ uvedl molekulární biolog z laboratoře aplikované fyziky na univerzitě Johnse Hopkinse Peter Thielen.
S kolegy se věnoval sekvencování genetické informace viru SARS-CoV-2, který nemoc covid-19 způsobuje. Podle studie se doposud podařilo najít ani ne dva tucty variant, které se od sebe liší jen málo. „Nashromážděné genetické změny během šíření viru nevyústily ke vzniku rozličných kmenů,“ uvedl Thielen. Dříve se sice uvádělo, že kmenů je více, ale genetické odlišnosti byly tak malé, že vědci ani neoznačily varianty za samostatné kmeny.
Koronavirus SARS-CoV-2 má už osm kmenů
„To znamená, že vakcína zřejmě bude účinná proti všem,“ vyvodil profesor biomedicínského inženýrství z Whitingovy fakulty Winston Timp.
Koronaviry, kterých jsou stovky a většinou se objevují u zvířat, obvykle mutují mnohem pomaleji než jiné viry, uvedla univerzita. SARS-CoV-2 není výjimkou. „Chřipka má mnoho velmi unikátních způsobů, jak se během krátké doby měnit, SARS-CoV-2 je skoro úplně opačný – mění se pomalu. Protože na něj neexistuje imunita, není pod evolučním tlakem měnit se, když se šíří populací,“ uvedl Thielen.
Pomalá mutace usnadňuje tvorbu vakcín
To má výhodu při tvorbě vakcíny. „Vytvářet vakcínu a léky pro jeden kmen je mnohem jednodušší než u viru, který se rychle mění,“ zdůraznil Thielen.
„Je těžké vytvořit dobrou vakcínu proti chřipce, protože každý rok cirkulují jiné kmeny,“ dodal Winston Timp. „U SARS-CoV-2 jsou nějaké drobné mutace, ale nic, co by nás vedlo k podezření, že máte-li imunitu tady v Marylandu, nebudete ji mít jinde.”
Vakcína je řešením
Vytvoření očkovací látky proti covidu-19 je přitom klíčové, podle univerzity je ve světě přes 7,5 milionu potvrzených případů, přičemž 421 000 nakažených skonalo. „Nemůžeme se vrátit k normálu, dokud nebudeme mít vakcínu,“ upozornil Timp.
Vakcína má vyvolat imunitní reakci organismu, když se v něm objeví protein, s jehož pomocí se koronavirus napojuje na napadenou buňku.
Jedna vakcína nebude proti koronaviru stačit, varuje vědec
Tvůrci vakcíny se soustřeďují na protein, jímž se virus napojuje na receptory napadené buňky, do které pak pronikne a v níž se množí. „Jsou jen malé oblasti tohoto proteinu, které mají přímý kontakt s receptorem v lidské buňce, a na ty se soustřeďují tvůrci vakcín,“ vysvětlil Thielen. V této oblasti nového koronaviru se u 20 000 vzorků ze světa zatím žádné změny neprojevily. V jednom případě se uvádělo, že se oblast změnila, ale potvrzeno to nebylo.
V Indii našli výraznou mutaci koronaviru. Vyvíjená vakcína může být zbytečná, varují vědci
Zatím však není jasné, jak dlouho bude ochrana, ať už získaná po nákaze, nebo při očkování, účinná. Mikrobioložka Karen Carrollová ale řekla: „U stabilního viru bude opakovaná nákaza méně pravděpodobná, nebo by byla méně agresivní. To vše pomáhá při vývoji vakcíny.“