Článek
„Jsem teď moc ráda, že vzdělání a praxi sestry mám. Vůbec nevím, co bych po uzavření salonu dělala,“ říká žena, která má v péči dvě nezletilé dcery.
Před lety pracovala jako sestra na hematologii. „Bavilo mě to, ale systém služeb v nemocnici se nedal skloubit s péčí o dvě děti tak, abych byla spokojená,“ vysvětluje Monika. Kosmetické služby navíc jsou jako zdravotnictví prací s lidmi, což má ráda.
Přehledně: Jaká nová opatření vláda zavedla a která naopak zmírnila

„Salon se mi slušně rozběhl, mám dost stálých klientů, ale po zdravotnictví se mi přece jen trochu stýskalo,“ vysvětluje, proč asi před rokem nastoupila na částečný úvazek jako sestra v odběrovém centru.
Neváhala ani minutu
Jednou týdně usedla v ordinaci a celý den lidem brala krev. Nemohla tehdy tušit, jak se jí oživení zdravotnických postupů bude brzy hodit, nemluvě o nové položce v pracovním životopise.
„Když vláda zveřejnila rozhodnutí, že kosmetická studia budou uzavřena, neváhala jsem ani minutu a začala jsem projíždět inzeráty, pracovních možností pro sestru je teď alespoň v Praze dost,“ říká Monika.
SPECIÁL: COVID-19 | Vše o nákaze, rady a tipy, jaké jsou příznaky

Plný úvazek by okamžitě získala jako odběrová sestra v nemocnici. „To jsem si ale netroufla, děti jsou už sice větší, ale nechodí teď do školy a musím se s nimi učit doma,“ popisuje. Vybrala si proto pozici sestry pro domácí péči o seniory.
„Tam si mohu čas lépe regulovat podle sebe, budu objíždět pacienty, píchat injekce, dávat infuze a ošetřovat, co je potřeba. Bude to náročné, ale já se na to vážně těším,“ popisuje žena.
Koronavirové infekce se nebojí, nebo ne víc než ostatní. „Mnohem větší strach mám z toho, že bych neměla co dělat, a to nemluvím jen o penězích,“ svěřuje se Monika.
S kosmetickým salonem se neloučí, novou práci vnímá jako brigádu na dobu neurčitou. „Nikdo neví, co bude, i když se salony otevřou, lidé se třeba budou zpočátku bát chodit, musím mít zadní vrátka,“ dodává.