Rozvolnění do Vánoc není pravděpodobné, tvrdí lékař Trnka

Opatření nepochybně zabírají. Kontakty mezi lidmi se podle sociologických dat i odhadů z mobilních dat do tohoto týdne snížily asi na 50 procent, což má významný zpomalující vliv na šíření viru. Pokud se však chceme co nejrychleji vrátit k normálnějšímu životu bez výrazných omezení pohybu, potřebujeme podstatně strmější pokles.

Zatím poslední situační zpráva BISOP ukazuje, že současný stav by vedl k postupnému snižování počtu nově nakažených, hospitalizovaných a pacientů v těžkém stavu, avšak je nepravděpodobné, že bychom se do konce roku 2020 dostali na čísla, která by umožnila bezrizikové rozvolnění opatření.

Nyní se domníváme, že se vývoj epidemie u nás pohybuje někde mezi „pesimistickým“ a „realistickým“ scénářem z naší situační zprávy z 28. října. Pokud se tedy nic zásadního nezmění, očekáváme velmi pozvolný pokles nově nakažených i hospitalizovaných pacientů.

Pokud se dále nesníží množství kontaktů mezi lidmi a nezvýší míra jejich osobní ochrany (roušky, odstupy, mytí rukou), nevypadá pravděpodobně, že by bylo do Vánoc možné bezpečně rozvolnit současná opatření. V tuto chvíli bych to nepovažoval za rozumné.

Z našeho pohledu není bezpečné rozvolnit současná opatření. V tuto chvíli bych to nepovažoval za rozumné. Pokud by nyní došlo k poklesu čísla R, mohli bychom do konce roku vidět pokles nově detekovaných nakažených ke 2000 za den, kdy už by snad mohl začít dostatečně fungovat systém testování a trasování.

Přinejmenším částečně může za současnou situaci špatná komunikace vlády a špatný příklad, který nám politici dávají vlastním chováním. Ale tam už asi zlepšení čekat nemůžeme. Hlavní oblastí, kde by mohlo ještě dojít ke snížení kontaktů mezi lidmi, jsou pracoviště a silnější motivace pro firmy, a to i finanční, aby převedly maximum pracujících na práci z domova.

Velmi by pomohlo posílení kapacit testování a zejména zvýšení jeho dostupnosti.

Testy zdarma, jako jsou na některých místech v Německu či Rakousku, či alespoň proplácení pozitivních testů by mohlo zvýšit protestování populace a zrychlit přesun infikovaných do karantény.

Správné použití antigenních testů by mohlo předcházet šíření nákazy nejen v sociálních zařízeních, ale i třeba ve firmách, ale tam by opět bylo nutné zaměstnavatele motivovat, aby testovali.

Pomohlo by samozřejmě i krátkodobé ještě přísnější omezení volného pohybu obyvatel, například po vzoru Walesu. (Zatím 14denní uzavření všech podniků kromě těch nej­potřebnějších pro fungování země; zákaz stýkání členů různých domácností – pozn. red.).

Nyní se zdá, že opatření zabrání kolapsu zdravotnictví, byť za cenu omezování normální péče a přeměny mnoha oddělení na oddělení pro nemocné s covidem. Naše modely očekávají kulminaci počtu hospitalizovaných tento týden.

Kvalita našeho zdravotnictví, především lékařů a lékařek, sester, ošetřovatelského a pomocného personálu, je na špičkové světové úrovni a stejně tak vynikající je jejich nasazení – to je spolu s aktuálními opatřeními důvod, proč se nám „italský scénář“ snad vyhne.

To vše je ale doprovázeno různou mírou omezení běžné, necovidové péče, které bude mít také negativní dopady na zdraví populace. I proto je nezbytné počty nakažených rychle snížit.

Již zmíněný „realistický“ scénář kalkuluje s počtem kolem 10 tisíc zemřelých s covidem do konce roku 2020.