ROK S COVIDEM: Jak se podle známých Čechů změní svět po pandemii?

V tomhle případě bych nerada pouštěla uzdu své fantazii..., ale samozřejmě že kultura bude až na posledním místě. A navíc – namlsat publikum internetovými přenosy, kdy se divák nemusí hnout z gauče... Řežeme si pod sebou větev...

Po jarní vlně jsem měl naději, že lidé budou semknutější, pokornější. Dnes už si to nemyslím. Navíc nás na podzim čekají vyhrocené volby. A to bude teprve rokenrol.

Možná si to neuvědomujeme, ale spousta oborů udělala obrovský technologický skok dopředu. To je věc, která určitě významně pozitivně ovlivní chování firem a lidí v dalších letech.

Lidská podstata se nemění, život se určitě vrátí ke zdánlivému normálu, i když pandemie urychlí řadu změn napříč sektory společnosti. Na jedné straně bude výsledkem zvýraznění priority oblasti zdravotnictví a bezpečnosti a i jako jednotlivci budeme opatrnější. V širším kontextu se ale obávám rozevírání nůžek mezi vítězi a poraženými pandemie, které povede k další polarizaci a ztrátě společenské soudržnosti. Udržení jednotícího prvku je největší úkol do blízké budoucnosti.

Jsem přesvědčená, že jedinou zbraní, kterou proti onemocnění covid-19 máme, je věda. Myslím, že pandemie to dostatečně jasně ukázala. Věřím proto, že se konečně změní přístup ve financování vědy, abychom byli na podobné situace, které v budoucnu mohou nastat, lépe připraveni. Mimo jiné i vybudováním odborné autority v oblasti virologie.

Bádání v oboru virologie je v České republice roztříštěné, a proto chce AV ČR získat od státu podporu pro vznik Národního virologického centra, které bude státu v epidemiích odbornou oporou – nejen z pohledu epidemiologie, ale i biomedicíny, ekonomie, práva nebo etiky.

Život se změní částečně tak, jak se změní naše myšlení a vláda, kterou si vybereme, aby naši zemi řídila. Potřebujeme vládu, která se nebude snažit jen reflektovat „hlas lidu“ a být populistická, ale bude mít sama svou vizi, kam a jak jít, aby naše kroky byly geopoliticky bezpečné, dostatečně inovativní, poučené ze současné pandemie i hrozby změny klimatu a zaměřené na vzdělanost. Vládu odpovědnou, diskutující s odpovídajícími odborníky, jedním slovem vládu kompetentní nejen v dobách klidných, ale i krizových.

Česká republika zchudne, zemřelo zbytečně mnoho lidí a kvůli vládě pana Babiše se z toho budeme dostávat mnoho let.

Nevím. Předvídání je neobyčejně obtížné, zvláště pak, jde-li o budoucnost. (citát fyzika Nielse Bohra – pozn. red.)

Asi nám tady zůstanou nějaká omezení, nejspíš budeme ještě nějakou dobu muset nosit roušky či respirátory. Zároveň si asi dost lidí uvědomí, že zdraví, možnost cestovat, vídat se s rodinou, co jsme brali jako samozřejmost, za určitých okolností samozřejmé není. A budou si toho víc vážit.

Někteří lidé se do „normálu“ vrátí snáze než jiní. To bude individuální podle toho, jak koho situace ovlivnila. Je zároveň třeba si přiznat, že ten zmíněný a vzývaný „normál“ již dle všeho nebude stoprocentní a bezbolestný. Ale těším se, že lidé opět budou moci cestovat, potkávat se beze strachu, děti chodit do škol. Fungující sport pak již bude pouze potvrzením, že jsme na dobré cestě.

Život se už nevrátí do stejných kolejí. Dojde ke změně základních paradigmat života. Náš život začnou ještě více ovládat moderní technologie, které přispějí k mnohem větší kontrole, dozoru, ovlivňování názorů obyvatelstva a zbavení lidí nezávislého myšlení. Vůdčími ekonomickými giganty zasahujícími do našich životů nebudou již zbrojařské, ale farmaceutické a informační firmy.

Z pohledu lékaře kardiologa se změní pravděpodobně mnohé, bohužel nejspíše ne k dobrému. Budeme dohánět dluhy v péči o nemocné. Zhoršení socioekonomické situace spolu se zanedbanou prevencí, přibýváním na váze a nedostatkem sportu a pohybu během pandemie se projeví zvýšeným rizikem nemocí srdce a cév. To vše nás může vrátit o mnoho let dozadu a z této rány se budeme vzpamatovávat pravděpodobně dost dlouho.

Podle povahy lidí mnoha různými pozitivními i negativními způsoby. Člověk ale má po všech krizích posledních 200 tisíc let (co by třeba dělal po výbuchu sopky Tambora, kdy na světě zůstalo sotva pár tisíc lidí?) v sobě schopnost tyto spíš historicky vzato menší lapálie zpracovat a přetvořit v další rozumné období.

Já myslím, že nijak zvlášť.