Riziko sraženin krve po dávce AstraZeneky je malé, ukázala studie

„Absolutní riziko žilních tromboembolických příhod popsaných v této studii je malé a zjištění by měla být interpretována v kontextu výhod očkování proti covidu-19, jak v té společenské, tak i individuální úrovni,” píše se v souhrnu studie, která byla zveřejněna v prestižním lékařském časopise British Medical Journal (BMJ).

Reuters připomíná, že Norsko pozastavilo očkování AstraZenekou 11. března poté, co se se objevilo pár případů krevních sraženin v kombinaci s krvácením a nízkým počtem krevních destiček. Dánsko tuto vakcínu přestalo definitivně používat 14. dubna.

Evropská léková agentura (EMA), která je v posuzování vakcín autoritou, došla k závěru, že je látka od AstraZeneky bezpečná a že její výhody převažují nad riziky. Stejně se vyjádřil i britský regulační úřad MHRA. Řada zemí i přesto pro jistotu upravila podávání této vakcíny pouze pro některé věkové skupiny.

Studie v časopise BMJ zkoumala vzorek 280 tisíc lidí ve věku 18 až 65 let v Dánsku a Norsku, kteří v sobě měli v období od začátku února až 11. března první dávku AstraZeneky.

Vědci porovnali zaznamenané případy vedlejších účinků s předpokládanými hodnotami v běžné populaci. Z výsledků vyplynulo následující: u naočkovaných lidí našli 59 případů krevních sraženin v žilách, v běžné populaci by to bylo asi 30.

To lze přeložit tak, že na 100 tisíc naočkovaných se může vedlejší účinek projevit v 11 případech. Vědci odhalili i mírně zvýšené případy krevních sraženin v mozku, které se objeví asi ve 2,5 případech na 100 tisíc.

Pro agenturu Reuters okomentoval výsledky profesor Paul Hunter z Východoanglické univerzity. Ten řekl, že by studie měla přispět k celkovému chápání rizika trombózy po očkování na covid-19, ale neměla by měnit již učiněná rozhodnutí jednotlivých států.

„Země, které zpozdily očkování v době vysoké míry přenosu tím, že odmítly používat AstraZeneku by měly vědět, že jejich rozhodnutí přispělo ke zvýšenému počtu úmrtí, kterým se dalo předejít,” řekl Hunter.