Reprodukční číslo R: Rozvolnění Česku asi neuškodilo

Experti však poukazují na to, že vláda tyto skutečnosti s veřejností nekomunikuje.

Reprodukční číslo udává, kolik dalších lidí v průměru nakazí jeden infikovaný pacient.

Po dlouhodobějším sestupném trendu hodnoty reprodukčního čísla se tato tendence začala zvolna obracet. Nejnižší hodnoty 0,7 jsou mezi 30. dubnem a 4. květnem a od té doby R roste. Mezi 5. a 10. květnem jeho hodnota činila 0,8 a od 11. května do dnešního dne se zatím ustálila na 0,9 - nejde tedy o skokový nárůst ze dne na den. Při interpretaci těchto dat je nutné počítat s tím, že tyto modely výpočtu odrážejí dění minimálně s týdenním zpožděním.

Modelů je více; tento vychází z veřejných dat ministerstva zdravotnictví a je primárně postaven na denním přírůstku potvrzených případů nákazy koronavirem.

Úskalí je v tom, že nejsou známy relevantní odhady skutečných počtů nakažených osob. Ministerstvo zdravotnictví dokonce nezveřejňuje ani počty testovaných osob, ale jen počty provedených testů. Těch je však více, protože na jednoho nakaženého se spotřebují minimálně tři testy: jeden ve chvíli, kdy je nákaza potvrzena, další dva jsou kontrolní, když se pacient zotavuje z nemoci.

Přesto se tento model vyplatí brát vážně. „Pokud se poměr skutečných a odhalených nakažených příliš nemění v čase, je tato metoda v pořádku. Za poměrně stabilizované situace nemá absence dat o neodhalených nakažených výrazný vliv,” vysvětluje Jakub Steiner z Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium (CERGE-EI).

Ústav zdravotnických informací a statistiky, jehož zřizovatelem je ministerstvo zdravotnictví, má mnohem přesnější neveřejná data, ale ta nesdílí ani v anonymizované podobě s různými vědeckými institucemi. Na konci dubna ústav zveřejnil, že podle jeho výpočtů má reprodukční číslo hodnotu 0,7, od té doby se ale údaj neaktualizoval.

Vědecké týmy by přitom mohly zpracovávat další modely, podle nichž by bylo možné pracovat s ekonomickými riziky, s novým výskytem nákazy apod.

Namísto toho vědečtí pracovníci upozorňují, že Česká republika nemá dořešený mechanismus na dohledávání nových ohnisek nákazy, jaké se například v uplynulých dnech ukázalo na Mělnicku. A není ani zcela jasné, zda má ČR vůli tato nová ohniska systematicky vyhledávat.

Autor modelu, který prezentujeme zde v grafech, je analytik kvantitativních dat Jan Netík. Model vytvořil v rámci dobrovolné iniciativy Covid19cz.cz, kde se sdružují lidé z mnoha oblastí a kteří od propuknutí pandemie v Česku aktivně přispívají k jejímu zvládnutí. Původní model vycházel z výzkumu čínských, francouzských a amerických vědců, který byl aplikován na data z čínské provincie Hubei.

„Iniciativa byla ze začátku poměrně nekoordinovaná a výpočet R začalo na skupinovém online kanálu řešit víc lidí, výsledky odhadů byly vkládány do jednoho toku dat, který ostatní přejímali a jeden čas byl s ostatními údaji publikován na stopcovid.cz. Zpětně se tato data již neměnila, jen se přešlo na můj způsob odhadu, který posvětil Jan Kulveit, expert na globální rizika na univerzitě v Oxfordu,” popisuje Jan Netík, jak se jeho model dostal do praktického využití. Ze tří původních verzí výpočtu reprodukčního čísla byla nakonec vybrána ta jeho.

Pro další interpretaci právě jeho dat je cenné i to, že se model výpočtu dlouhodobě nemění. Naproti tomu několikrát překalibrovaný model ÚZIS, jehož výpočty se zveřejňují nepravidelně, není lehké interpretovat bez detailní znalosti vstupních dat.

Jak veřejný model výpočtu R funguje? Zjednodušeně řečeno, vše stojí na nových přírůstcích potvrzených případů nákazy koronavirem, které se odvíjejí od počtu provedených testů. Ty mívají propady o víkendech, kdy se pravidelně testuje méně než v pracovní dny.

„Tato verze aplikace automaticky data čistí od opakujících se vzorců různého rozsahu. Typický cyklus je týdenní, s propadem incidence o víkendech. Vše je navíc posunuto zpožděním vyhodnocení testu a zápisu jeho výsledku apod., takže to přesně na víkendy nepasuje. Algoritmus vždy při aktualizaci čísel od ministerstva zdravotnictví provede tuto dekompozici znovu, a tudíž lze předpokládat, že se budou měnit i čísla z minula. Druhá verze na surových datech hlášené incidence se mění pouze tehdy, když se zpětně přepisují již publikované případy, což ÚZIS zdůrazňuje, a není to ojedinělý jev,” vysvětluje detailně Jan Netík.

Reprodukční číslo udává, kolik dalších lidí v průměru nakazí jeden infikovaný pacient. Bez jakýchkoli omezujících opatření, popřípadě do doby, než se tato opatření stihnou projevit, je číslo R vyšší. Časový odstup, kdy se změny projeví, je minimálně týdenní. Hodnota R nižší než 1 znamená, že epidemie utichá, počty nakažených klesají a nemoc se přestává šířit. Naopak hodnota nad 1 ukazuje, že se situace horší. Při hodnotě nižší než 1 je téměř vyhráno, protože epidemie začne vadnout, nakažených je méně a méně, až se nemoc nakonec úplně přestane šířit. Stejně jako na začátku epidemie jde o exponenciálu, ale tentokrát klesající.