Článek
Plánovaný nákup rychlotestů, který by se měl podle listu The Telegraph uskutečnit postupně od ledna do března, by mohl vyšlapat cestu ke svobodnějšímu životu v zemi.
Lidé, kteří by ráno měli negativní test, by si mohli odpoledne zajít do kina, divadla či na fotbal. Testy od společnosti Innova by údajně měly odhalit tři ze čtyř pozitivních osob, s čímž ale nesouhlasí třeba profesor John Deeks z univerzity v Birminghamu.
„Testy nemusí zachytit až polovinu nakažených, obzvlášť pokud nebudou používány pouze vyškoleným personálem v nemocnicích. Navíc lidé, kteří dostanou negativní test, budou mít falešný pocit, že jsou zbaveni rizika. Onemocnět mohou hned druhý den a já si nedokážu představit, že by pak šli navštívit třeba prarodiče. Jak jsme se mohli dostat do fáze, že budeme uvolňovat opatření a spoléhat se přitom na takové testy? Podle mě je to naprosto bez šance,” konstatoval Deeks.
Přesnost závisí na množství viru
Stejné testy se v současné době používají během hromadného testování v Liverpoolu a v budoucnosti by mohly být využity také pro testování nejrizikovějších skupin obyvatelstva. Technicky jsou přesné na 95 procent, pouze ale v případě, že má v sobě testovaný vysokou dávku viru.
U lidí s menší virovou náloží nemusí testy přítomnost koronaviru vůbec odhalit. To může být případ zejména mladých, bezpříznakových lidí, kteří by se mohli stát nevědomky superšiřiteli. Testovací sada byla už dříve testována Oxfordskou univerzitou a vládní agenturou PHE (Public Health England).
Po prodělání covidu by měli lidé dostat průkaz svobody, říká profesor z Oxfordu
Naopak zastáncem testů od Innovy je profesor medicíny z Oxfordu John Bell. „Jsou levné a snadno použitelné. Mohou hrát hlavní roli v boji proti covidu. Identifikují konkrétní osoby, které by mohly nemoc šířit, což v celkovém důsledku šíření výrazně omezí. Navíc mohou detekovat vir u lidí, kteří by na testy normálně nešli,” myslí si profesor.
Bell mimo jiné navrhuje, aby lidem, kteří covid-19 prodělají, bylo umožněno až čtvrt roku žít „běžným životem”. Profesor přitom vychází z předpokladu, že si člověk po prodělání nemoci vytvoří minimálně dočasnou imunitu.