Článek
Pochybnosti panují na obou stranách. Krátkodobá karanténa všech občanů může pandemii poměrně brzy zmírnit. Hrozí však, že se na podzim onemocnění Covid-19 vrátí ještě silnější kvůli nedostatečné „stádní imunitě”, varuje studie, kterou vypracovali vědci z Královské univerzity v Londýně ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací (WHO).
Britští vědci doporučují rok přerušované karantény
Světoví vědci obecně nedoporučují přístup „zmírňování“ epidemie, tedy izolaci jen starých a nemocných lidé s tím, že si zbytek populace vybuduje proti koronaviru SARS-CoV-2 takzvanou kolektivní imunitu. To by prý vedlo k příliš velkým ztrátám na životech.
Takovou politiku zastávaly v boji s virem Velká Británie a Nizozemsko, nakonec od toho ale oba státy začaly pod tlakem ustupovat a zakázaly hromadné akce – podobně jako ČR a další evropské státy. Například Švédsko ale žádná zásadní opatření nezavádí a apeluje na lidi, aby se chovali odpovědně.
„Policejní stát”
Novinkami oslovený imunolog Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR je spíše zastáncem postoje, který uplatňuje většina evropských zemí - tedy omezit kontakt lidí nařízeními. „Musím pochválit naši vládu, která jako jedna z prvních v Evropě správně zavedla docela radikální opatření. Jeden můj britský vědecký kolega je označil jako 'policejní stát',” svěřil se.
Buďme rádi, že tento virus je desetkrát méně nakažlivý než spalničky, a nemoc, kterou vyvolává, má úmrtnost až dvacetkrát nižší než mor.
„Některé jiné země deklarovaly, že půjdou jinou cestou – snahou o co nejrychlejší dosažení skupinové imunity (anglický termín herd immunity - dosl. stádní imunita). To znamená nechat epidemii vcelku volný průběh a spoléhat na to, že u velké většiny lidí má onemocnění jen velmi lehký průběh. Až bude takto promořeno kolem 70 procent populace, epidemie pomine, protože velká většina lidí už bude imunní,” popsal Hořejší pohledy příznivců vytváření kolektivní imunity.
Čísla mluví jasně. Omezení kontaktu s lidmi funguje
„Je pro mě neuvěřitelné, že tuhle do té doby nikde neaplikovanou strategii, zcela odporující doporučením WHO, doporučili britské vládě její hlavní vědečtí a zdravotničtí poradci. Uváděli, že při dobrém provedení by to stálo ‚jen' asi 200 000 životů,” okomentoval to Hořejší.
„Zdá se ale, že se stoupajícím počtem úmrtí od téhle šílené strategie začali ustupovat - bohužel se značnou časovou ztrátou - i v Británii. Nyní hlásají, že cílem je, aby epidemie neměla více než 20 tisíc obětí,” pokračoval Hořejší.
SPECIÁL: COVID-19 | Vše o nákaze, rady a tipy, jaké jsou příznaky
Vedoucí oddělení epidemiologie infekčních nemocí Centra epidemiologie a mikrobiologie při Státním zdravotním ústavu (SZÚ) Jan Kynčl k tomu pro Novinky doplnil, že původní rozhodnutí britského premiéra Borise Johnsona bylo velmi kritizováno, a nyní se zdá, že opravdu došlo k přehodnocení. Připomněl, že se v současnosti naopak zvažuje dokonce i uzavření Londýna.
Určité „promoření“ populace má podle něj své opodstatnění, ovšem nemělo by k němu docházet neřízeně. Podle něj je v případě koronaviru klíčové zajistit, aby zdravotní systém byl ještě schopen poskytovat adekvátní péči.
Opět platí: testovat, testovat, testovat!
Podle Hořejšího by se Česko mělo nyní soustředit podobně jako Japonsko nebo Jižní Korea na masové testování populace – tedy i lidí bez jakýchkoli příznaků. Tím by se odhalili i bezpříznakoví, ale přesto infekci šířící jedinci.
Až 60 procent šiřitelů koronaviru v Itálii jsou lidé bez příznaků, varují vědci
Pokud by se to co nejrychleji podařilo, bylo by podle něj možné výrazně zvýšit účinnost současných karanténních opatření a postupně je omezit jen na lidi infikované a jejich kontakty.
Testujte, testujte, testujte, vzkázala zemím bojujícím s koronavirem WHO
„Optimisticky doufám, že během několika měsíců budou již k dispozici nějaká účinná virostatika, a hlavně vakcíny. Muselo by se ovšem jednat o nový typ vakcín, založených nikoli na klasických oslabených či inaktivovaných virech nebo jejich klíčových proteinových komponentách, ale na bázi ribonukleových kyselin (RNA). Ty se dají vyrábět mnohem snáze a levněji,” vysvětlil.
„A buďme rádi, že tenhle virus je desetkrát méně nakažlivý než spalničky, a nemoc, kterou vyvolává, má úmrtnost až dvacetkrát nižší než mor,” konstatoval Hořejší.
Vědci vzkazují švédské vládě: zastavte šílenou ruskou ruletu
Švédská cesta |
---|
Skupinové imunity vůči novému koronaviru chce dosáhnout Švédsko. V neděli vyzýval premiér Stefan Löfven Švédy k zodpovědnosti za boj s epidemií, nevyhlásil však žádná nová omezení. Naopak na občany apeloval, ať si dál kupují jídlo v místních restauracích, a podpoří tak podnikání. Vládní strategie zaměřená na získání kolektivní imunity je ale podle matematika a statistika Marcuse Carlssona z univerzity v Lundu jen „šíleným experimentem s deseti miliony lidí“. To potvrzuje Hořejšího slova. |
„Švédsko má sice podobnou velikost populace jako ČR, ale jinak je to rozlehlá země, kromě několika větších měst je zde menší hustota populace a lidé tedy nejsou tak natěsnáni vedle sebe jako v ČR,” uvedl Kynčl. |