Článek
Byť má v pracovní náplni starost hlavně o duševní zdraví pacientů, koronavirová pandemie a tvrdá zkušenost kolegů v Itálii nebo Španělsku ji přivedly k myšlence připravit se na možný kolaps zdravotnictví. Přes léto se proto přihlásila do speciálního online kurzu, který připravila harvardská univerzita v Cambridgi v USA a v kterém si osvojila základy práce s covidovými pacienty na ventilačních lůžcích.
S koronavirem má zkušenost už z jara, kdy pracovala v odběrovém stanu, který vojáci rozbili na dvoře ÚVN a kde ji také napadlo, že by bylo dobré se lépe připravit na horší časy.
„Normálně pracuji na psychiatrii. Od loňského 1. října jsem ale nastoupila do armády a na jaře mě převeleli do covidového stanu. Byli tam lékaři ze všech oddělení, byl tam gynekolog, urolog nebo očař. Tam mě napadlo, že nebude jen jedna vlna a že se to jistě může zhoršit,“ řekla Právu Dosi.
Burčák a zpěv, to byla živná půda pro covid, říká ředitel nemocnice v Uherském Hradišti
Hlavním impulzem přihlásit se do kurzu byly ale příběhy zahraničních kolegů, kteří museli opustit svá místa psychiatrů a dermatologů a pomoci na jednotkách intenzivní péče se špatně dýchajícími pacienty.
„Během první vlny jsem četla příběh české psychiatričky ve Španělsku a také příběhy dalších lékařů v zahraničí, ortopedů a jiných, kteří běžně nepracují u ventilátorů. Chtěla jsem předejít tomu, abych jako oni na ventilační lůžka koukala jako na zjevení, a taky stresu, který při tom zažili,“ poznamenala lékařka.
Polního špitálu se nebojí
Kamarád ji upozornil, že na Harvardu vymysleli instruktážní kurz pro případ kolapsu, aby si mohli i nezaučení lékaři rychle osvojit práci s ventilátory. „Do práce jezdím hodinu, a tak jsem se to učila v tramvaji i v metru a během 14 dní jsem se tak mohla seznámit se základy práce s ventilovanými lůžky,“ popsala Dosi.
Nemocnicím se nedostává personálu. Pomoc hledají v ambulancích i školách
Kurz je zdarma, koná se v angličtině pro vystudované lékaře, kteří s umělou plicní ventilací nemají zkušenosti. „Součástí kurzu jsou videa, na nichž mluví odborníci anestezie a resuscitace o tom, jak se přístroj ovládá a také jaká specifika mají covidoví pacienti, co se jim osvědčilo a co zas ne,“ řekla Dosi.
Pacienti s těžkým průběhem se nejčastěji potýkají se špatným dýcháním, se zápalem plic a většinou sami nemohou dýchat. Lehčím případům někdy postačí kyslíková maska, ale když jim přestanou správně fungovat plíce, musí jim v dýchání pomoci ventilační přístroj.
Psychiatrička byla povolána na mimořádné infekční oddělení, které pro nakažené covidem připravili uvnitř střešovické nemocnice. „Pokud se situace zhorší a nebude to stačit a povolají mě do polní nemocnice, která vyroste v Letňanech, tak jsem připravena jít i tam,“ podotkla Dosi.