Článek
Poslední čísla z Evropy, zejména z Itálie, vypadají opravdu hrozivě. Dá se čekat, že i Česko zasáhne podobná vlna nárůstu počtu nakažených?
Počkal bych zhruba čtyři pět dní. Přijali jsme řadu razantních opatření a projekce křivky by se měla logicky projevit zhruba sedm dní po jejich přijetí. Lidé, o kterých dnes víme, se nakazili před pěti až sedmi dny.
Počty v Evropě opravdu nejsou optimistické, exponenciální nárůst vidíme téměř všude. Strategii budou měnit zřejmě i ty státy, které ke koronaviru od začátku přistupovaly jinak. Například Británie, která se původně chtěla soustředit jen na důchodce, a teď jim během čtyř dnů zemřelo sto lidí. Asi svou strategii zásadně přehodnotí, protože ke kontrole epidemie evidentně nevede.
Německá televize velebí virus: vymýtí staré, planeta zezelená
Co se týče omezení pohybu osob, tedy zákazu vycházení, vláda ho vyhlásila na týden. Proč, když je jisté, že během týdne efekt tohoto opatření stejně nebude vidět?
Je logické, že se to bude prodlužovat. Při vyhlášení bylo třeba vycházet z legislativních náležitostí, opatření musí být v souladu s platnými zákony. I nouzový stav, který byl vyhlášen, může trvat jen třicet dní, jeho prodloužení musí schválit parlament.
Je zřejmé, že křivku růstu počtu nakažených nelze zploštit během deseti dnů. Musíme doufat, že se nám ji podaří zploštit během měsíce a pak začne klesat. Je to běh na delší trať a nikdo nemůže očekávat, že to zvládneme za týden. Koronavirus se chová skutečně zákeřně.
Obětí i nakažených přibývá. Británie zavírá hospody
Opozice se ptá, zdali má vláda plán a ví dopředu, za jakých podmínek by se mohla razantní opatření uvolňovat.
Scénářů je celá řada a je to matematicky modelováno do velkých detailů. V tuto chvíli nejvíc záleží na dodržování opatření. Pokud budou ignorována, nemáme šanci růst nákazy zastavit. Pokud se nám ale nepodaří křivku zploštit do čtrnácti dnů, je zvažován scénář, o kterém se dnes hovoří v Bavorsku, a sice úplný zákaz vycházení.
Jak by to vypadalo?
Ještě není jisté, jak to bude realizovat Bavorsko, ale země by byla na dva týdny úplně umrtvena. Zřejmě by se jednalo o naprosté omezení pohybu s výjimkou kritické infrastruktury, elektrárny by musely fungovat dál. Ale doufám, že k takovému opatření nebudeme muset přikročit.
Vláda určila dvě hodiny během dne, ve kterých mohou nakupovat pouze senioři. Ti jsou nejrizikovější skupinou. Nehrozí, že když se nyní všichni důchodci v jeden čas nahrnou do obchodu, že se nakazí mezi sebou?
Doufáme a chceme, aby senioři byli nerizikovou skupinou. V tuto chvíli spíš hrozí, že se nakazí od mladší populace. Toto opatření samozřejmě vzbuzuje různé pochybnosti ohledně času, roli hrají například slevové akce, vstupují tam faktory, které nejsou epidemiologické. Ale vycházíme ze snahy je především chránit.
SPECIÁL: COVID-19 | Vše o nákaze, rady a tipy, jaké jsou příznaky
Vědci nedávno zveřejnili kompletní studii ohledně schopnosti přežití koronaviru v různých podmínkách, ukazuje se například, že na plastovém povrchu vydrží dva dny, dvacet čtyři hodin může ulpívat na bankovkách. Překvapilo vás něco na té studii?
Tolik ne, ta studie vycházela z očekávání. Spíš mě překvapily předchozí zprávy, podle kterých měl koronavirus na povrchu přežít měsíc. Kvůli nim se například lidé báli zboží z Číny.
Forenzní genetik Daniel Vaněk nedávno v Ekonomickém deníku mluvil o možnosti domácího genetického testování, aby se ulehčilo laboratořím. Bylo by to reálné?
Pokud by si člověk vzal rychlotest, kde není třeba odebrat žilní krev – ukázalo se, že stačí krev kapilární, tedy z prstu –, tak toto by v domácích podmínkách hypoteticky možné bylo. Musíme ale brát v úvahu, že tyto testy jsou pouze orientační a bez příznaků zpravidla vyjdou negativní. Testování má své limitace a dominantně ho používáme jen tehdy, je-li člověk klinicky nemocný.