Článek
Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová oznámila, že na podporu cestovního ruchu by měla vláda vyčlenit 500 milionů korun. Pomoc by měla směřovat cestovním kancelářím, agenturám a průvodcům. Bude to stačit? Co nyní potřebuje obor v první řadě?
Samozřejmě že každá pomoc je vítána a jsme za ni vděčni. Vzhledem k obrovskému rozsahu a dopadu se ale obávám, že finančních prostředků by bylo třeba mnohem více – a pomoc musí pokrýt celý sektor cestovního ruchu, včetně hotelů a penzionů a různých podpůrných služeb. Vzhledem k tomu, že cestovní ruch v současné době vlastně vůbec neexistuje a výhledy do budoucna jsou také poměrně mlhavé a nejasné, tak je pro podnikatele v cestovním ruchu jakákoliv pomoc přínosem, i když se obáváme, že pro mnohé z nich je již pozdě a nebudou schopni současnou situaci ustát.
Hlavním cílem je snaha o udržení klíčových zaměstnanců, což je velmi problematické. V této souvislosti velmi kvitujeme program na podporu zaměstnanosti Antivirus. Klíčové ale je, aby změna výše kompenzace na 100 % mzdy včetně odvodů, a to až do výše 50 tisíc korun, platila i pro celý těžce zasažený sektor cestovního ruchu. Stejně tak je potřeba i na tento sektor rozšířit podporu ve formě kompenzačního bonusu pro živnostníky. A vláda by měla co nejrychleji pro cestovní ruch opět aktivovat programy Covid Nájemné a Covid Ubytování, aby jim pomohla aspoň s částí fixních nákladů.
Vláda schválila kompenzace za restriktivní opatření
Po zklidnění současné nepříznivé situace ve vývoji nakažených a při postupném návratu do „normálu“, který bohužel nevidíme v nejbližší době, bude velmi důležité podpořit zájem zákazníků a jejich ochotu utrácet. Paní ministryně Dostálová by se měla vrátit ke svým původním slibům a na příští rok nachystat slibované a letos odpískané vouchery na cestování po Česku.
Tržby z cestovního ruchu se podle odhadu ve srovnání s loňskem propadnou na 158 miliard korun, tedy téměř na polovinu. U Prahy experti očekávali pokles o zhruba 70 procent. Nutno však podotknout, že byl odhad proveden v červnu před druhou vlnou. Jak to může vypadat nyní?
Samozřejmě, že se dá očekávat, že dopad bude ještě mnohem vyšší. Například jen u stravovacích služeb očekáváme propad tržeb okolo 60 miliard korun. Obsazenost pražských hotelů se pohybuje kolem 10 % a v rámci regionů se toto číslo pohybuje maximálně na 30 %. Některé koncepty – například konferenční hotely – jsou na tom ještě výrazně hůř. Dá se předpokládat celkový pokles zaměstnanců v cestovním ruchu téměř o polovinu.
Český cestovní ruch je na tom kriticky. O místa mohou přijít statisíce lidí
Cestovní ruch tvoří tři procenta HDP ČR, zaměstnává zhruba 250 tisíc lidí. Je podle Vás pomoc vlády dostatečná, aby bylo možné tato místa udržet?
Bohužel musíme konstatovat, že cestovní ruch a jeho význam je dlouhodobě podhodnocován a není mu věnována taková pozornost, kterou by si zasloužil. Vždyť je to obor, který nemá na ministerstvu ani vlastního samostatného náměstka. V minulosti bylo zvykem, že si cestovní ruch vždy pomohl sám, ale tentokrát to tak určitě nebude a je potřeba podpořit právě ty, kteří v minulosti přispívali velkou měrou do státního rozpočtu a vytvářeli velký počet pracovních míst v problematických regionech. Současná situace s uzavřením gastronomických provozů však nedopadá jen na vlastní provozovatele hotelů, hospod a restaurací, ale i na další – jsou to například dodavatelé do těchto provozoven a firmy, které provádějí různé druhy údržby, servisu a služeb - prádelny, pivovary, dodavatelé surovin, nápojů, kávy a další.
Pokud se týká různých podpor, tak je třeba velmi kladně hodnotit již zmíněný program na podporu zaměstnanosti Antivirus. Pro restaurace je velmi důležité, aby mohly obnovit co nejdříve svůj provoz a zákazníci získali důvěru, že je v nich bezpečno. Cestovní ruch před krizí odváděl do veřejných rozpočtů zhruba 130 miliard korun ročně. Investice vlády do záchrany tohoto segmentu se jí tak rychle vrátí.
Máte informace o tom, kolik ubytovacích zařízení již tento rok zavřelo? Jaký počet odhadujete na konci roku?
Vzhledem k tomu, že Praha byla velmi závislá na zahraničních turistech, dá se předpokládat, že zde může dojít k uzavření až 40 % hotelů a v regionech se toto číslo může pohybovat okolo 30 %.
Pokud se týká situace v gastronomii, můžeme očekávat, že v Praze bude do konce roku uzavřeno okolo 35 % restaurací a v regionech se toto číslo bude pohybovat okolo 25 %.
Na začátku roku podle Dostálové fungovalo v Česku 859 cestovních kanceláří, k 1. říjnu klesl počet na 759. Většina jich podle ní dočasně přerušila činnost, devět jich ohlásilo úpadek. Na čem všem záleží, jak to s nimi dopadne?
Samozřejmě záleží na celkovém vývoji epidemiologické situace, a i na případných podporách, které umožní podnikatelům, aby udrželi své zaměstnance a připravili se na postupné uvolňování a opětovné nastartování. Bohužel návrat bude velmi pomalý a nedá se předpokládat, že by došlo k návratu na čísla roku 2019 dříve než za dva či tři roky. Důležitá je důvěra zákazníků a jejich ochota utrácet – a právě na podporu poptávky by se měla vláda příští rok zaměřit.
Praha bez turistů znamená přes 30 tisíc lidí bez práce
Jak by měl stát pomoci s následným rozvojem poptávky? A jak vlastně zpětně hodnotíte letní kampaň MPO s hesly na billboardech?
Určitě by se mělo jednat o podporu důvěry veřejnosti a prezentaci, že podnikatelé v oblasti cestovního ruchu dělají maximum pro bezpečnost svých zákazníků. Určitě by se měly rozjet, respektive obnovit různé podpůrné programy, na kterých by se měl podílet stát i jednotlivá města, obce a kraje.
Mohlo by jít o různé formy voucherů, slev a speciálních nabídek, velmi dobrým příkladem jsou letní aktivity Jihočeského nebo Moravskoslezského kraje, Prahy či Karlových Varů. Velmi důležité je však, aby až se zklidní epidemiologická situace, došlo k maximální podpoře příjezdového cestovního ruchu, který je například pro Prahu či velká města zcela nenahraditelný.
Závěrem k celkovým dopadům. Guvernér ČNB Jiří Rusnok již připustil, že současná situace se začíná blížit dopadům odhadovaným v alternativním scénáři, a sice že ekonomika nepoklesne o 8,2 procenta, ale o 13,5 procenta. Co by to znamenalo pro české hospodářství v praxi?
Velký problém je v tom, že lidé se bojí a budou i dále bát utrácet a spotřeba bude bohužel klesat, což bude mít negativní dopady. Problém je v tom, že podnikatelé budou mít obrovské náklady a nebudou mít odpovídající příjmy, v některých případech budou dokonce téměř nulové, což minimalizuje jejich možnost dále pokračovat. Očekávám proto příští rok rychlý růst nezaměstnanosti až k 8-9 %.