Článek
Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová oznámila, že na podporu cestovního ruchu by měla vláda vyčlenit 500 milionů korun. Pomoc by měla směřovat cestovním kancelářím, agenturám a průvodcům. Bude to stačit? Co nyní potřebuje obor v první řadě?
Samozřejmě že každá pomoc je vítána a jsme za ni vděčni. Vzhledem k obrovskému rozsahu a dopadu se ale obávám, že finančních prostředků by bylo třeba mnohem více – a pomoc musí pokrýt celý sektor cestovního ruchu, včetně hotelů a penzionů a různých podpůrných služeb. Vzhledem k tomu, že cestovní ruch v současné době vlastně vůbec neexistuje a výhledy do budoucna jsou také poměrně mlhavé a nejasné, tak je pro podnikatele v cestovním ruchu jakákoliv pomoc přínosem, i když se obáváme, že pro mnohé z nich je již pozdě a nebudou schopni současnou situaci ustát.
Hlavním cílem je snaha o udržení klíčových zaměstnanců, což je velmi problematické. V této souvislosti velmi kvitujeme program na podporu zaměstnanosti Antivirus. Klíčové ale je, aby změna výše kompenzace na 100 % mzdy včetně odvodů, a to až do výše 50 tisíc korun, platila i pro celý těžce zasažený sektor cestovního ruchu. Stejně tak je potřeba i na tento sektor rozšířit podporu ve formě kompenzačního bonusu pro živnostníky. A vláda by měla co nejrychleji pro cestovní ruch opět aktivovat programy Covid Nájemné a Covid Ubytování, aby jim pomohla aspoň s částí fixních nákladů.
Po zklidnění současné nepříznivé situace ve vývoji nakažených a při postupném návratu do „normálu“, který bohužel nevidíme v nejbližší době, bude velmi důležité podpořit zájem zákazníků a jejich ochotu utrácet. Paní ministryně Dostálová by se měla vrátit ke svým původním slibům a na příští rok nachystat slibované a letos odpískané vouchery na cestování po Česku.
Tržby z cestovního ruchu se podle odhadu ve srovnání s loňskem propadnou na 158 miliard korun, tedy téměř na polovinu. U Prahy experti očekávali pokles o zhruba 70 procent. Nutno však podotknout, že byl odhad proveden v červnu před druhou vlnou. Jak to může vypadat nyní?
Samozřejmě, že se dá očekávat, že dopad bude ještě mnohem vyšší. Například jen u stravovacích služeb očekáváme propad tržeb okolo 60 miliard korun. Obsazenost pražských hotelů se pohybuje kolem 10 % a v rámci regionů se toto číslo pohybuje maximálně na 30 %. Některé koncepty – například konferenční hotely – jsou na tom ještě výrazně hůř. Dá se předpokládat celkový pokles zaměstnanců v cestovním ruchu téměř o polovinu.
Cestovní ruch tvoří tři procenta HDP ČR, zaměstnává zhruba 250 tisíc lidí. Je podle Vás pomoc vlády dostatečná, aby bylo možné tato místa udržet?
Bohužel musíme konstatovat, že cestovní ruch a jeho význam je dlouhodobě podhodnocován a není mu věnována taková pozornost, kterou by si zasloužil. Vždyť je to obor, který nemá na ministerstvu ani vlastního samostatného náměstka. V minulosti bylo zvykem, že si cestovní ruch vždy pomohl sám, ale tentokrát to tak určitě nebude a je potřeba podpořit právě ty, kteří v minulosti přispívali velkou měrou do státního rozpočtu a vytvářeli velký počet pracovních míst v problematických regionech. Současná situace s uzavřením gastronomických provozů však nedopadá jen na vlastní provozovatele hotelů, hospod a restaurací, ale i na další – jsou to například dodavatelé do těchto provozoven a firmy, které provádějí různé druhy údržby, servisu a služeb - prádelny, pivovary, dodavatelé surovin, nápojů, kávy a další.
Pokud se týká různých podpor, tak je třeba velmi kladně hodnotit již zmíněný program na podporu zaměstnanosti Antivirus. Pro restaurace je velmi důležité, aby mohly obnovit co nejdříve svůj provoz a zákazníci získali důvěru, že je v nich bezpečno. Cestovní ruch před krizí odváděl do veřejných rozpočtů zhruba 130 miliard korun ročně. Investice vlády do záchrany tohoto segmentu se jí tak rychle vrátí.
Máte informace o tom, kolik ubytovacích zařízení již tento rok zavřelo? Jaký počet odhadujete na konci roku?
Vzhledem k tomu, že Praha byla velmi závislá na zahraničních turistech, dá se předpokládat, že zde může dojít k uzavření až 40 % hotelů a v regionech se toto číslo může pohybovat okolo 30 %.
Pokud se týká situace v gastronomii, můžeme očekávat, že v Praze bude do konce roku uzavřeno okolo 35 % restaurací a v regionech se toto číslo bude pohybovat okolo 25 %.
Na začátku roku podle Dostálové fungovalo v Česku 859 cestovních kanceláří, k 1. říjnu klesl počet na 759. Většina jich podle ní dočasně přerušila činnost, devět jich ohlásilo úpadek. Na čem všem záleží, jak to s nimi dopadne?
Samozřejmě záleží na celkovém vývoji epidemiologické situace, a i na případných podporách, které umožní podnikatelům, aby udrželi své zaměstnance a připravili se na postupné uvolňování a opětovné nastartování. Bohužel návrat bude velmi pomalý a nedá se předpokládat, že by došlo k návratu na čísla roku 2019 dříve než za dva či tři roky. Důležitá je důvěra zákazníků a jejich ochota utrácet – a právě na podporu poptávky by se měla vláda příští rok zaměřit.
Jak by měl stát pomoci s následným rozvojem poptávky? A jak vlastně zpětně hodnotíte letní kampaň MPO s hesly na billboardech?
Určitě by se mělo jednat o podporu důvěry veřejnosti a prezentaci, že podnikatelé v oblasti cestovního ruchu dělají maximum pro bezpečnost svých zákazníků. Určitě by se měly rozjet, respektive obnovit různé podpůrné programy, na kterých by se měl podílet stát i jednotlivá města, obce a kraje.
Mohlo by jít o různé formy voucherů, slev a speciálních nabídek, velmi dobrým příkladem jsou letní aktivity Jihočeského nebo Moravskoslezského kraje, Prahy či Karlových Varů. Velmi důležité je však, aby až se zklidní epidemiologická situace, došlo k maximální podpoře příjezdového cestovního ruchu, který je například pro Prahu či velká města zcela nenahraditelný.
Závěrem k celkovým dopadům. Guvernér ČNB Jiří Rusnok již připustil, že současná situace se začíná blížit dopadům odhadovaným v alternativním scénáři, a sice že ekonomika nepoklesne o 8,2 procenta, ale o 13,5 procenta. Co by to znamenalo pro české hospodářství v praxi?
Velký problém je v tom, že lidé se bojí a budou i dále bát utrácet a spotřeba bude bohužel klesat, což bude mít negativní dopady. Problém je v tom, že podnikatelé budou mít obrovské náklady a nebudou mít odpovídající příjmy, v některých případech budou dokonce téměř nulové, což minimalizuje jejich možnost dále pokračovat. Očekávám proto příští rok rychlý růst nezaměstnanosti až k 8-9 %.