Proti jaru jsme v léčbě covidu úspěšnější

K dnešnímu dni máme 58 pacientů, z toho osm je na ARO, 16 pacientů je na naší klinice infekčních nemocí a další pacienti jsou v pavilonu C, který byl předělán na covidové oddělení pro pacienty v lehčím stavu.

Světová zdravotnická organizace rozděluje průběh covidu na osm stupňů. U nás jsou pacienti stupeň čtyři, pět a šest. Sedm jsou na ARO a osmička je smrt.

Na jaře jsme vycházeli ze zkušeností kolegů z Číny a částečně z Itálie. Používali jsme léčiva jako antimalarikum hydroxychlorochin, ale už je vůbec nepoužíváme, protože se ukázalo, že nejsou účinná.

Na konci července jsme začali používat pro pacienty se středně závažným a těžkým průběhem remdesivir. Od léta užíváme také protizánětové terapie, konkrétně kortikoidní preparát dexametazon, a to zase na základě velkých studií, které proběhly např. v Británii.

Dexametazon podáváme všem pacientům, kteří jsou na kyslíku a u nichž choroba trvá nějakou dobu. Ta nemoc má svou dynamiku, nejdřív se začne množit virus, tomu se říká virová replikace, tam je nejúčinnější remdesivir. Potom množení viru způsobí aktivaci imunitního systému. Hlavní poškození pacienta už nevzniká v důsledku viru jako takového, ale v důsledku přestřelené imunitní odpovědi. A tam je účinná protizánětová léčba.

Podáváme něco, co je opravdu ověřeno, a zkušenost s tím máme dobrou, ale zkušenost je subjektivní.

S plazmou pokračujeme dál, podáváme ji pacientům buď ve velmi těžkém stavu, kdy už remdesivir nefunguje, nebo u pacientů, kde se remdesivir ještě nepodává, to znamená u středně těžkých průběhů.

Je to rozhodně bezpečná terapie, vidíme, že pacient se zlepšuje, ale není to ta převratná léčba. U plazmy je efekt malý, u remdesiviru středně významný a u dexametazonu jasně nejvýznačnější.

To je úplně běžný kortikoid, který se v medicíně používá desítky let, a je to levný preparát. Proti jaru jsou to naprosto zásadní změny. Téměř nic z toho, co jsme používali, teď nepoužíváme, zato používáme tyto tři nové postupy. Úplně to nejnovější je oxygenační terapie, kdy se pacientům dává tzv. vysokoprůtokový kyslík.

Na to jsou přístroje, ne ventilátory, ale oxygenátory, a to je pro pacienta bezpečnější, protože když se hodně nemocný senior dostane na ventilátor, tak jeho prognóza na přežití se s progresivní léčbou zhoršuje.

Mechanická ventilace pro vaši představu pracuje úplně opačně než naše tělo. Vzduch do dýchacích cest dává pod tlakem, ale my dýcháme podtlakem. Když se nadýchnete, tak vytvoříte podtlak, hrudník se uzavře a vzduch tam jde pasivně.

Kdežto mechanická ventilace ho tam dává aktivně pod tlakem několika kilopascalů. Není to nic příjemného a může to způsobit trauma. Oxygenerátory jsou pro nás novinka, proto máme omezenou zkušenost, ale kolegové z vinohradské nemocnice, z opavské infekce nebo z Českých Budějovic mají velmi dobrou zkušenost.

Mezi kyslíkem, který se dává maskou, a mezi intubací a umělou plicní ventilací není nic, je tam ostrý přechod. Vysokoprůtoková oxygenoterapie je tím přechodem, který část pacientů ochrání od toho, aby přešli do agresivnější formy péče. Máme toho dost oproti jaru. Jako lékař se cítím komfortněji.

Je větší, určitě je větší.

Na to vám nedokážu odpovědět, protože na jaře jsme měli málo pacientů a většinou jen lehčí průběhy. To by mohli odpovědět kolegové z Hamburku a z Berlína, kteří v pondělí nastoupili do ÚVN a které k nám poslala německá armáda. Jeden je infektolog, druhý lékař z intenzivní péče.

Mají zkušenost s jarní vlnou větší. Chválili vládu, že na jaře zemi zavřela a výborně to zafungovalo, protože jsme jako jedna z mála zemí na světě první vlně unikli.

Nevede. Je hodně zemřelých s covidem, nemocnice přešly do režimu, který jsme čekali na jaře. A je to důsledek toho, že druhou vlnu jsme nezachytili.

Určitě ne v Praze, protože data se tu významně zlepšila, je tu pět velkých nemocnic, které mají víc než tisíc lůžek, kapacita je obrovská. Podobné to je v Brně. Ale třeba na Zlínsku nebo Liberecku, kde je jedna krajská nemocnice, která má kapacitu velké pražské fakultní nemocnice, může nastat problém. Ale díky panu profesorovi Černému, což je vedoucí klinické skupiny covid-19, jsou pacienti z přetížených nemocnic distribuováni dispečinkem intenzivní péče do nemocnic, kde je ještě volno.

Pan profesor Černý se o to intenzivně snažil deset let a nešlo to. Až teď se to podařilo.

Rozvolnění, ke kterému u nás došlo během léta, nemělo proběhnout. To je bez diskuse. Jinde ve světě byli konzervativnější, ale u nás to bylo ode zdi ke zdi a myslím, že to vidí každý.

Bavili jsme se o tom s kolegy z Německa a oni předpokládají třetí vlnu, která by měla být v lednu. V důsledku vánočních prázdnin, vánočních nákupů a setkávání rodin. Velmi se jí obávají, protože dojde k setkání dětí, dospělých a seniorů, což povede k tomu, že nám do nemocnic přijde hodně rizikové populace.

Také se domnívají, že vakcína, kterou Evropská unie nakoupila v objemu 300 milionů dávek, bude k dispozici v únoru, nejpozději v březnu. Ale nejdříve se dostane profesionálům, jako jsou třeba zdravotníci.

A teprve potom populaci, to bude květen, červen. Shoda seriózních odborníků je totiž taková, že pouze vakcína zastaví šíření koronaviru. Jak řekl rakouský kancléř Sebastian Kurz, a to se mi velmi líbilo, tak příští léto bude normální, a to mu já osobně věřím.