Přijďte do práce i v karanténě. Lidé popsali chování některých zaměstnavatelů

Každý sedmý uvedl, že jeho zaměstnavatel či nadřízený vyzýval k porušování pravidel v testování a trasování kontaktů nakaženého. Dvě pětiny zaměstnanců naopak popsaly zodpovědný přístup firem, více než pětina testovala své zaměstnance ještě před zavedením této povinnosti.

Dotazování se zúčastnilo asi 2000 respondentů, z toho přes 900 bylo zaměstnanců. Každý sedmý zaměstnanec uvedl, že jej zaměstnavatel či nadřízený vyzýval k porušování pravidel v testování a trasování. Jednalo se například o to, že nabádal zaměstnance, aby své kontakty nehlásil hygieně, říkal nemocným, ať zůstanou doma, ale nejdou na testy.

Někteří zaměstnavatelé dokonce chtěli po svých pracovnících, aby šli do práce, i když byli v kontaktu s nakaženým nebo mají lehké symptomy nemoci. Zhruba každý sedmý zaměstnanec uvedl, že mu nebyla umožněná práce z domova, i když by to šlo.

Pozitivní zkušenosti zaměstnanců jsou ale častější. Pětina vypověděla, že jejich firma testovala pracovníky už před zavedením povinnosti. Téměř dvě třetiny pracovníků jejich firma vybavila hygienickými a ochrannými prostředky, které mohou používat i mimo práci. Sedmině lidí jejich firmy doplácely v karanténě či izolaci více peněz nad zákonných 60 procent náhrady mzdy.

Postupy firem se podle průzkumu mírně liší mezi odvětvími. V průmyslu je větší problém s obcházením oficiálního testování, hlášení kontaktů a karantén, ale zase firmy testovaly už před zavedením povinnosti. Ve státní správě pracovníci častěji mluvili o nepovolování práce z domova.

Z dlouhodobého zkoumání projektu Život během pandemie vyplývá, že 56 procent respondentů chodí do práce ve chvíli, kdy má zvýšenou teplotu a ztrátu čichu, což mohou být projevy nemoci covid-19, a zároveň nebyli testovaní. Skoro 80 procent chodí do práce, pokud byli v kontaktu s nakaženým a nebyli testovaní.

Pokud mají pozitivní výsledek testu na covid-19, docházka do práce klesá téměř na nulu. Autoři výzkumu se proto domnívají, že kvalitní, opakované a včasné testování, zvýšení náhrady mzdy v karanténě a kontrola postupu zaměstnavatelů mohou přispět k omezení šíření nákazy na pracovištích.

Výzkum také uvádí, že od poloviny února do začátku března stoupla podpora proepidemických opatření. Většina lidí podporuje například povinné testování ve firmách, omezení provozu obchodů, kulturních akcí a sportu či dočasné zavření restaurací.

Naopak spíše negativně jsou lidmi vnímaná opatření jako uzavření škol a obchodů. Omezování kontaktů v rodinách, dálková výuka na středních a vysokých školách a zákaz vycházení po 21. hodině mají nyní podporu alespoň poloviny dotázaných, v polovině února však byla podpora nižší.