Prezident Svazu léčebných lázní Eduard Bláha: Opatření na nás začínají tvrdě dopadat

Taková už je doba. Na druhou stranu ale chápu doporučení, aby ohrožené skupiny a zejména senioři nyní zbytečně neriskovali. Stejně jako potřebu mít jistotu, že se za účelnou léčbu nevydávají nějaké skupinové rekondiční nebo wellness pobyty. Ovšem takto paušalizované opatření není šťastné.

V době překážek v práci a nucených dovolených by svůj zdravotní problém v lázních ráda řešila řada mladších a nerizikových pacientů, kteří nechtějí procházet celým zdlouhavým byrokratickým systémem schvalování péče hrazené z pojištění a chtějí investovat do zdraví vlastní peníze.

Podle našeho názoru a po konzultacích s ministerstvem zdravotnictví říkáme, že mohou. Není to nově zahájený hrazený pobyt. Stejně se přistupovalo minulý týden i k hotelovým nebo wellness pobytům, které byly dokončovány ještě několik dní. U zdravotní péče, jež sleduje léčebný cíl, by její předčasné přerušení nedávalo už vůbec žádný smysl. Některé terapie fungují pouze v celku a jejich nedokončením mohou mít opačný než ozdravný efekt.

Největší záchyt je v rodinách a na kancelářských pracovištích. Až třetí v pořadí jsou sociální a zdravotnická zařízení, mezi kterými jsou lázně opět třetí.

Za prvních dvacet dní měsíce října bylo v lázních zachyceno kolem 350 pozitivních osob, což zní jako vysoké číslo, ale když vezmete v úvahu, že lázněmi v té době prošlo přes 25 tisíc hostů, tak to vyzní úplně jinak. Jde o 1,4 % nakaženého v době, kdy odhady hovoří až o 15 % pozitivních v populaci a 30 % z vytrasovaných osob.

Řada našich pacientů si naopak míru opatření v lázních, kde důraz a požadavky daleko přesahují nařízení vlády, pochvaluje a cítí se v nich v bezpečí. Doma by si museli chodit nakupovat, jezdit hromadnou dopravou, čehož se mnozí bojí víc než pobytu, který jim zdravotně pomáhá.

Začínají na ně opět dopadat velmi tvrdě, a to se řada lázní ještě ani nevzpamatovala z následků první vlny a výpadku cizinců. Po pravdě si navíc nemyslím, že bude mít stát dost prostředků, aby pomáhal kterémukoliv odvětví stejně jako na jaře. Oproti jarním měsícům mohou lázně ještě poskytovat zdravotní služby, byť jen ty hrazené z veřejného pojištění, ale i jejich objem bude postupně klesat.

Kvůli obavám lidí, výpadku operačních výkonů, které pobytům předcházejí, nebo přetíženosti ordinací, které by návrh na lázně vypsaly chronikům. Výpadek kompletní lázeňské péče povede k tomu, že lázně nedosáhnou na vyjednanou jarní kompenzaci, jež spočívala v dočasně vyšší úhradě za pojištěnce ve druhém pololetí.

Právě její prodloužení na část příštího roku bude pro nás spolu s prodloužením platnosti lázeňských návrhů i státních voucherů klíčovou prioritou ve vyjednávání s vládou, jak pomoci lázním tyto krizové časy překonat.

Myslíme si, že na Antiviry dosáhneme, protože lázním byly nejprve zakázány provozy veřejných bazénů, následně hotelové a wellness pobyty a naposledy i léčebné pobyty samoplátců. Program nájemné asi moc využití nenajde, protože lázně většinu objektů vlastní. Pomoci by mohl Covid – hotel II, pokud tedy nějaký vypsán bude. Mnohem důležitější ale je, aby už stát začal vyplácet prostředky z jarní fáze tohoto programu, na které už řada lázní opravdu čeká.

To je spíš mediální bublina. O využití volných lůžek a personálu lázní se jedná a nejprve přijdou na řadu ty vojenské či státní, ve kterých by se měl rozsah využití pilotně vyzkoušet. Rozhodně se ale nebude jednat o infekční pacienty ani o pa­cienty vyžadující náročnější zdravotní péči. Na to nejsou lázně technicky ani personálně vybavené. Chybí jim nemocniční typ lůžek, rozvody kyslíku i personál s potřebnou zkušeností.

Mohly by ale v případě dalšího negativního vývoje pomoci s uvolněním některých lůžek obsazených pacienty čekajícími v LDN na umístění v domech pro seniory a podobně. Aspoň tak zatím vypadají aktuální úvahy a přípravy.