Přehledně: Jak jsou firmy daleko s vakcínami

Už nyní se nouzově v Číně používá vakcína od Sinovaku a více než devadesátiprocentní účinnost má nejen látka od Pfizeru, ale podle průběžných výsledků testů i ruský Sputnik V.

Za nejslibnější se aktuálně považuje německo-americká očkovací látka od firem Pfizer a BioNTech, která prokázala více než devadesátiprocentní účinnost při ochraně očkovaných před nákazou. Třetí fáze klinických testů, jichž se zúčastnilo na 40 000 lidí, neprokázala žádné závažné vedlejší účinky. Objevily se pouze běžné průvodní jevy, jako zvýšená teplota a bolesti hlavy nebo těla, označované některými účastníky testu jako kocovinový stav, jenž záhy odezněl.

Profesor medicíny Paul Hunter z Východoanglické univerzity však varoval, že ještě není jasné, jestli u někoho nebude přípravek vyvolávat alergické reakce, protože jde o nový typ vakcíny využívající části genetické informace viru, jde tedy o mRNA vakcínu. Dosud se žádná taková nikdy nepoužila.

Zatím není z dat jasné ani to, zda chrání jak před propuknutím nemoci a jejím vážným průběhem, tak i před vlastní nákazou. Vakcína prokázala stejnou účinnost bez ohledu na rasu a pohlaví. Při testech ji dostávaly i děti nad 12 let a senioři do 85 let. Dosud ale nebylo zveřejněno, jak dobře chrání starší lidi, u nichž vakcíny nejsou tak účinné jako u mladých. Devadesátiprocentní účinnost se týkala krátkodobé ochrany, protože se v této chvíli neví, jak dlouho tato látka člověka ochrání.

Nejasnosti také panují ohledně ceny přípravku. Evropská unie i jednotlivé státy už objednávají vakcínu od Pfizeru po milionech až stovkách milionů dávek. Nyní však vychází najevo, že na trhu budou i výrazně levnější preparáty.

Do konce roku by totiž mohla být k dispozici také nadějná vakcína, kterou vyvinul Jennerův institut při Oxfordské univerzitě spolu s farmaceutickou firmou AstraZeneca. Cena by u ní, alespoň pro Velkou Británii, měla být sedmkrát nižší než v případě Pfizeru. Průběžné výsledky z třetí fáze klinických zkoušek se u ní čekají v průběhu několika týdnů. Testy se zdržely, protože se musely pozastavit kvůli neočekávaným vedlejším příznakům u jednoho z dobrovolníků. Vakcína využívá geneticky upravený adenovirus, který způsobuje běžné nachlazení, ale nemůže se množit. Do něj je vnesena informace o proteinu, s jehož pomocí se koronavirus SARS-CoV-2 napojuje na buňky v lidském těle, na jejich receptory ACE2.

Ruský Státní investiční fond RDIF, jenž podporuje vývoj ruské vakcíny Sputnik V, která vznikla Gamalejově institutu, ve středu informoval, že přípravek má 92procentní účinnost. Ukázala to data od 16 000 ze 40 000 lidí, kteří se zapojili do klinických testů. Dostali dvě dávky v rozmezí tří týdnů. „Na základě dat ukazujeme, že máme velmi účinnou vakcínu,” řekl předseda RDIF Kirill Dmitrijev agentuře Reuters.

„Data o Sputniku jsou další dobrou zprávou ohledně vývoje vakcín proti covidu-19,“ uvedl profesor virologie z univerzity v Readingu Ian Jones. „I když se týkají menšího počtu případů než aktuální data od Pfizeru, podobně jako u Pfizeru potvrzují a rozvíjejí výsledky z druhé fáze testů. Pořád ale potřebujeme vědět, jak dlouho bude chránit a jak je účinná v různých věkových skupinách,“ upozornil.

Rusko schválilo Sputnik V pro pokusné účely v září, tedy v době, kdy ještě neproběhla třetí fáze klinických testů, za což byla Moskva kritizovaná. Při té se zjišťuje nejen účinnost vakcíny, ale také její méně běžné vedlejší účinky.

Vakcínou Sputnik V již ruské úřady očkují některé zdravotníky. Operativní štáb Altajského kraje na jihovýchodě Ruska uvedl, že tři ze 42 lékařů pokusně očkovaných vakcínou Sputnik V se přesto nakazili koronavirem. Důvodem ale mohlo být, že se nakazili dříve, než si tělo vytvořilo protilátky.

Zdravotníci v čínském městě Ťia-sing už dostali čínskou vakcínu Sinovac, která vzniká tradiční cestou, kdy se využívá k tvorbě protilátek inaktivovaný virus a nejen jeho genetická informace. Třetí fáze klinických testů probíhá Brazílii, Indonésii, Bangladéši a v Turecku a průběžná data se očekávají v listopadu. V Brazílii však byly testy dočasně přerušeny kvůli značným vedlejším účinkům poté, co zemřel jeden z lidí, kteří tuto očkovací látku dostali. Jak ale vyšlo najevo, jeho smrt s očkováním nesouvisela.

Není nicméně jasné, jaké vedlejší účinky se v Brazílii objevily, protože případ je značně zpolitizovaný. Přerušení testů označil brazilský prezident Jair Bolsonaro za své osobní vítězství.

Žádná další očkovací látka letos k dispozici nebude, i když je v třetí fázi tucet přípravků. Jen pět jich ale ukončilo druhou fázi. Je mezi nimi látka od od Novavaxu, jejíž jedna složka by se v případě schválení vyráběla v ČR u Kostelce nad Černými Lesy. Tato vakcína využívá jen tzv. S-protein koronaviru, jímž se napojuje na napadenou buňku, a látka stimulující imunitní reakci. Do třetí fáze klinických zkoušek se zapojilo 100 000 dobrovolníků a zatím testy probíhají bez problémů. Očekává se však, že by mohla být k mání nejdříve v druhé polovině roku stejně jako adenovirová vakcína od společnosti Janssen Phramaceutical Companies, která spadá pod firmu Johnson & Johnson a jejíž třetí fáze klinických testů už také probíhá.

Během první poloviny příštího roku by mohla být k dispozici mRNA vakcína od americké Moderny, u níž se do konce roku očekávají průběžné výsledky z třetí fáze klinických testů.