Právníci se ptají: Když povinné očkování, jak trestat odmítače?

Vysoká pokuta nemusí bohatší odradit, hrozba vězení je zase podle ústavního právníka Jana Kysely přehnaná. Odborník na mezinárodní a evropské právo Filip Křepelka míní, že trestem by mohlo být například propuštění z práce.

Vládní rada pro zdravotní rizika podpořila v úterý zavedení povinného očkování proti covidu pro lidi starší 60 let. Premiér Andrej Babiš (ANO) upřesnil, že povinné očkování by se vedle seniorů mohlo týkat také zdravotníků či pracovníků integrovaného záchranného systému a osob pracujících v sociálních službách. Povinnost by platila od února příštího roku.

Podle Křepelky je důležité, jak to chce vláda nařídit. V Česku dosud stačí povinnost očkování stanovovat vyhláškou. I v tomto případě je to možné, ale podle Křepelky to není nejvhodnější. „V Rakousku nikdo nepochybuje, že to musí být ustaveno zvláštním zákonem. Cestu vyhlášky považuju za politicky nevhodnou,“ řekl Novinkám.

Velkou neznámou pak podle něj je, jak by chtěla vláda povinnost po lidech vymáhat. V Rakousku diskutují o pokutě za neočkování ve výši 3600 eur (90 tisíc korun).

„U nás v přepočtu na kupní sílu by se nabízelo 40 tisíc korun. Pak musíte řešit, jestli jednou pokutou se z toho člověk vyplatí a potom už nemůže být trestán, nebo jestli je to opakovaný delikt. Není to jednoduchá právní otázka. Toto by byl delikt v nečinnosti, nebylo by to stejné, jako když někoho napadnete aktivně,“ upozornil Křepelka.

„Rakušané vymýšlejí i to, že pokud by dotyčný opakovaně odmítal očkování, tak by byl i trestně postižitelný v rámci zákona o šíření nakažlivé choroby, zjevně dle nějakého širokého výkladu,“ dodal Křepelka.

Podle dat ministerstva zdravotnictví je ve skupině 60 až 69 let dosud plně nenaočkováno 21,3 procenta lidí (284 tisíc lidí), ve skupině 70 až 79 let pak vakcinaci nemá necelých 10,6 procenta lidí (107 tisíc) a ve skupině seniorů od 80 let se nenaočkovalo 16,5 procenta lidí (73 tisíc) .

Z některých seniorů by stát vysokou pokutu zřejmě nevymohl. Vymáhat by se tak mohlo opatření jinak. „Zkrátit jim důchod? Ale muselo by to být jasně stanovené zákonem a kdoví, zda by to obstálo před Ústavním soudem. Bylo by to drsné,“ poznamenal Křepelka.

K dodržování povinného očkování u pracujících by pak stát mohl využít i zaměstnavatele. Ti by měli zakázáno, aby u nich pracoval někdo bez očkování. „Ale ne že by takový zaměstnanec seděl doma a bral plnou mzdu. Muselo by být dané, že by měl zkrácenou mzdu, nebo žádnou, nebo byl propuštěn,“ podotkl Křepelka.

Tomu se nelíbí, jakým způsobem stát už dnes přihlíží obcházení vyhlášky o povinném očkování dětí, např. proti tetanu, záškrtu nebo spalničkám. „Při porušení dětské vakcinace hrozí pokuta deset tisíc a to, že dítě nebude přijato do školky. No, tak některé děti nechodí do školky, celá řada dalších rodičů si najde pediatra, který dětem napíše kontraindikace k očkování. Povinné očkování dětí se rozložilo v praxi. Tvrdit, že se tu očkují děti bez problémů, to posledních patnáct let neplatí,“ podotkl.

Ústavní právník Jan Kysela s názorem Křepelky nesouzní. „Proč bychom měli mít zrovna u covidu zvláštní zákon, když jiná povinná očkování se opírají o obecné zákonné zmocnění a jsou stanovena vyhláškou ministerstva zdravotnictví?“ poznamenal.

„Mně z právního hlediska nepřipadá, že by byl rozdíl mezi tímto a jiným očkováním, pakliže je průkazné, že je očkování důležité, nesvévolné a vede ke kýženým efektům, ať je to tetanus, žloutenka nebo covid,“ dodal Kysela.

Předmětem případného přezkumu Ústavního soudu by pak podle něj mohla vyhláška být, ale riziko v tom nevidí. „Ve chvíli, kdy máte důvod očkování vyfutrován vědecky, tak se mi zdá, že na žádný ústavní problém nenarazíte,“ myslí si Kysela.

Stejně jako Křepelka se pozastavuje nad tím, jak ignoraci povinného očkování trestat. „Jestli opakované pokutování není protiústavní? Máme s tím zkušenost z doby před rokem 1989 ve vztahu k odpírání vojenské služby. Svědkové Jehovovi byli pozváni k odvodu, nenastoupili z důvodu náboženských, byli odsouzeni, propuštěni, znovu pozváni k odvodu, odmítli, zase byli odsouzeni,“ připomněl Kysela.

„Představa, že by někdo byl odsouzen k trestu odnětí svobody za odmítání očkování, mi nepřipadá proporcionální z hlediska toho, co očekáváme od trestního práva,“ dodal.

Končící vláda ANO a ČSSD zvažuje povinnost se očkovat jen pro věkovou skupinu nad 60 let a pro některé profese, například zdravotníky či pracovníky v sociálních službách. Není to však diskriminační? „Když ukážete jen na někoho, tak to v sobě má potenciál diskriminace. Proto se musíte ptát, na koho a proč ukazujete a jestli to je, nebo není diskriminace,“ uvedl Kysela.

„Když budete volit kritérium etnicity, náboženského přesvědčení, politického přesvědčení, tak je velmi pravděpodobné, že je to diskriminační, protože je to citlivé kritérium,“ upozornil, ale zároveň nabídl řešení.

„Ve chvíli, kdy zvolíte kritérium věcné, že identifikujete profesní skupiny, u kterých jste schopna dokázat, že když ony nebudou očkovány, tak to představuje riziko pro ně a jejich klienty, a naopak když budou očkováni, tak se riziko snižuje, tak mi připadá, že námitka diskriminace padá,“ vysvětlil Kysela.